KVALITA UČŇŮ UPADÁ, NĚKTEŘÍ ČERSTVĚ VYUČENÍ ČÍŠNÍCI ANI NEUMÍ NOSIT TALÍŘE. JEN MALÁ ČÁST UČŇŮ CHCE NAVÍC PO ŠKOLE PRACOVAT V OBORU.

Zaměstnavatelé si stěžují na nízkou úroveň znalostí absolventů učňovských oborů. Při náboru ve školách naráží také na to, že většina učňů nechce po absolvování pracovat v oboru. Podnikům tak nezbývá než slevit z nároků na uchazeče o práci a zaměstnávat lidi bez potřebného vzdělání a zkušeností. A pak se i několik let věnovat jejich zaškolování.

„Mladí lidé po vyučení skoro nic neumí, nedávno například přišel číšník, který neuměl nosit talíře. Kulhají teoretické, ale hlavně praktické znalosti, nemají základy. Když ale mají zájem, většinou se velmi rychle zorientují, po půlroce je každý plnohodnotným členem týmu,“ vysvětluje šéfkuchař Martin Matys z restaurace Brasileiro U Radnice, která patří do gastronomické sítě Ambiente. Společnost po uchazečích o práci nevyžaduje znalost cizích jazyků ani odpovídající vzdělání.

Podle HR manažerky Ambiente Evy Králové nemají studenti gastronomických oborů zájem o brigádu ani uplatnění v oboru, protože platy kuchařů a číšníků se s jejich představou o výši příjmu neslučují. „Kolegové měli nedávno přednášku na kuchařském učilišti, a když se zeptali, kolik dětí chce v gastronomii pracovat, přihlásili se sotva tři žáci. O nabízenou brigádu neměl zájem nikdo,“ říká. Ambiente zaměstnává zhruba 900 lidí a aktuálně obsazuje 20 pozic. Nezájem lidí o obor ilustruje také loňská zkušenost HR manažerky Králové. „Loni jsme učňům z jedné gastronomické školy nabídli, že jim uhradíme školné, když pro nás po ní budou dva roky pracovat. Přihlásila se jen jedna slečna,“ říká.

Jedním z nejohroženějších řemeslných oborů je v Česku čalounictví. Podle Ondřeje Pacáka, jednatele rodinného čalounického podniku Polstrin, není problémem jen malý zájem mladých lidí o obor, ale i nedostatek odborných učitelů. „Postupně stárnou a nemají za sebe nástupce,“ dodává. V loňském roce obor absolvovalo jen pár desítek učňů. Vedení firmy zaměstnává 42 lidí a hledá další dva pracovníky. „Aktuální situace na trhu je taková, že pro nás není nutné vzdělání v oboru, jakéhokoliv šikovného člověka rádi zaučíme,“ říká jednatel. Zaučení je podle něj potřeba i v případě, že firma nabírá mladé učně z oboru. Rozdíly mezi tím, co se mladí čalouníci učí ve školách, a tím, co čalounické firmy požadují, jsou značné. „Nové pracovníky musíme učit práci s novými technologiemi a odnaučovat je zastaralé postupy. To může trvat i rok a pro nás to znamená ztrátu,“ říká Pacák.

Více pokory by učňům neuškodilo

Tuzemský výrobce vířivek USSPA zaměstnává 72 lidí, z nichž polovinu tvoří absolventi učňovských oborů. Ti do firmy nastupují nejčastěji hned po vyučení. „Myslím, že školy se snaží maximálně rozvíjet dovednosti studentů. Neuškodilo by jim ale, kdyby je školy také více vedly k odpovědnosti, dochvilnosti a pokoře,“ hodnotí HR manažer podniku Milan Škorpík. Řešením nezájmu mladých lidí i jejich rodičů o řemeslné obory by podle něj bylo, kdyby rodiče učňů získávali výrazné daňové úlevy. „Je potřeba také informovat studenty o výhodách těchto oborů a o tom, že mají po vyučení v podstatě zajištěné pracovní místo i zajímavou mzdu,“ dodává Škorpík.

Dlouhodobé potíže při nabírání nových zaměstnanců má i stavební společnost Hochtief. Firma aktuálně obsazuje 20 volných pozic, které se v posledních týdnech nedaří zaplnit. „Je málo absolventů a těch, kteří chtějí pracovat v oboru, je ještě méně,“ dodává HR ředitel Miroslav Kos. Náboráři se hojně setkávají s neochotou mladých lidí pracovat celý týden mimo domov, což je při realizaci stavebních zakázek po celé zemi nezbytné. Také Sipral, další stavebnický podnik, má problémy oslovit zájemce o práci. Proto už ve svých nárocích na ně polevil, a to včetně technických dovedností. „Lidí, kteří chtějí pracovat, není tolik, kolik jich potřebujeme zaměstnat. Proto dopředu počítáme s tím, že zájemce o práci u nás většinu věcí naučíme. Třeba znalost cizích jazyků není na nižších pozicích vůbec na seznamu požadavků, přestože by byla potřeba vzhledem k našim zahraničním projektům,“ vysvětluje HR manažerka Kateřina Tůmová.

Úroveň jednotlivých absolventů se velmi různí, a to nejen podle toho, jakou školu mají za sebou. „Hlavní je to, zda daného studenta jeho obor baví. Setkáváme se s kluky, kteří neumějí vzít do ruky vrtačku, i s těmi, kteří za týden dokážou složit celý fasádní modul,“ přibližuje manažerka Tůmová.

Školy nereagují na potřeby firem

„Učňové nemají k dispozici kvalitní nástroje a produkty. Učitelé, kteří se snaží jít s dobou, by se dali spočítat na prstech jedné ruky,“ popisuje situaci ve svém oboru spoluzakladatel holičství Gentlemen Brothers Barber Shop Tomáš Kucek. Specifická holičství, takzvané barbershopy, existují v Česku déle než šest let a školy na jejich existenci svými učebními osnovami nijak nereagují. „Za čtyři roky slyšíme od učňů jen to, že je ve škole nic nenaučili. Což není úplně pravda, protože mají například osvojenou práci s nůžkami. A to se nedá naučit ze dne na den,“ míní Kucek. Zaškolování každého nováčka jeho podnik vyjde na 30 tisíc korun. Úvodní zaučení trvá čtyři až deset dnů, a to vždy po deseti hodinách denně. „Kromě práce s nůžkami je učíme skoro vše: různé střihy, jak pečovat o vousy, jak používat produkty a jak komunikovat s klienty. To vše by zcela jistě měli znát už ze školy,“ jmenuje spoluzakladatel. Podobná situace panuje také v oblasti kosmetiky a vizážistiky. „Absolventy u nás přeučujeme, mají zažité zastaralé techniky. Základy mají špatně naučené, a navíc neumí pracovat s moderními produkty,“ říká Markéta Davidovich, majitelka Make-Up Institute Prague. Podnikatelka se běžně setkává se studenty ve věku mezi 30 a 35 lety, kteří se sice v mládí toužili věnovat maskérství, od toho je ale odradili jejich rodiče. Zrealizovat svůj sen z mládí se rozhodli až po několika letech v práci, která je příliš nenaplňovala.

Sehnat kvalifikované obuvníky, tedy konkrétně „spodkaře“ a „cvikaře“, se už dlouhou dobu snaží majitel obuvnické dílny Michal Pavlas. „Žádný učeň není schopen pracovat sám, a to ani v rámci nejzákladnější činnosti ve výrobě,“ stěžuje si Pavlas. O obuvnické řemeslo není dlouhodobě zájem, i před 10 lety Pavlas musel přijímat nevyučené lidi, jejichž zaučení trvá až dva roky. „Pozoruji, že mladí lidé chtějí všechno příliš rychle, bez vědomostí a zkušeností chtějí atraktivní mzdu,“ přibližuje své zkušenosti s mladými pracovníky majitel obuvnické dílny.

Módní designérka Lenka Mulabegovič, majitelka značky Mi Fashion Label, věří v renesanci řemesel. Ve svém okolí pozoruje zvyšující se zájem lidí o ruční výrobu. „Já to vidím nadějně, mladí lidé se navrací ke kořenům, k přírodě a k vlastnoruční výrobě. Umět si něco vyrobit a tvořit rukama je dnes trend.“

POČTY PŘIJATÝCH ŽÁKŮ
vybraných učebních oborů za posledních pět let:

obor 2013 2014 2015 2016 2017
strojírenské práce 357 327 312 313 291
šití oděvů 35 41 46 21 26
dlaždičské práce 6 7 7 1 2
pokrývačské práce 4 13 0 0 1
práce ve stravování 283 260 269 256 225
pekař 309 318 239 196 254
čalouník 33 45 38 39 41
kominík 95 90 83 61 62
zedník 801 639 521 526 395

PLATY V REGIONECH
pracovní pozice Praha Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj:

CNC operátor 27 000 – 33 000 Kč 18 000 – 29 000 Kč 20 000 – 25 000 Kč 25 000 – 33 000 Kč

obráběč kovů 25 000 – 30 000 Kč 18 000 – 30 000 Kč 22 000 – 30 000 Kč 25 000 – 33 000 Kč

zámečník 26 000 – 31 000 Kč 20 000 – 30 000 Kč 20 000 – 30 000 Kč 30 000 – 35 000 Kč

operátor výroby / výrobní dělník 25 000 – 28 000 Kč 17 000 – 26 000 Kč 18 000 – 25 000 Kč 17 000 – 27 000 Kč

svářeč 30 000 – 35 000 Kč 19 000 – 30 000 Kč 25 000 – 35 000 Kč 25 000 – 35 000 Kč

Zdroj: personální agentura Grafton Recruitment, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Setkáváme se s kluky, kteří neumějí vzít do ruky vrtačku, i s takovými, kteří za týden dokážou sestavit celý fasádní modul. Kateřina Tůmová HR manažerka stavební firmy Sipral

30 tisíc korun stojí majitele holičství zaškolení jednoho nového zaměstnance, ať s vyučením v oboru, nebo bez něj.

UČNI A ŘEMESLNÍCI V ČESKU

POČET NOVĚ PŘIJATÝCH UČŇŮ:

2013: 106 704

2017: 105 395

Zdroj: 15.10.2018   Hospodářské noviny   Strana 16   Lidé  Kristýna Dlasková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Česko má nejnižší nezaměstnanost ve své novodobé historii a také v rámci Evropské unie žádná jiná země nemá tak málo lidí bez práce. Pro firmy působící v tuzemsku to znamená, že musí o své pracovníky „bojovat“. Jak úspěšně nacházet nové zaměstnance v době nízké nezaměstnanosti?

„Personalisté to dnes nemají lehké, čelí nejen nedostatku ale také velké fluktuaci pracovníků. Proto je nutné při hledání nových zaměstnanců pracovat se všemi možnými nástroji, které máme k dispozici,“ říká Tomáš Surka, managing partner v personálně-poradenské společnosti Devire.

Zde je 10 tipů pro nábor zaměstnanců v době nízké nezaměstnanosti:

1) Důležitý je už první krok, kterým je jasné zadání pro hledání nového člověka. Personalista potřebuje zcela přesně vědět, koho hledá, co má žádaný člověk přesně umět.

2) Firma musí být směrem k uchazečům co nejvíce transparentní, jinak přijde o její důvěru. Týká se to například následného kontaktu po výběrovém řízení, kdy je nutné mluvit i s neúspěšnými kandidáty. Každý nábor je zároveň vizitkou pro firmu, která jej provádí. Je proto vhodné dbát na firemní pověst, personalisté působí v roli ambasadorů firemní kultury.

3) S tím souvisí i výběr zkušené personální agentury, která bude firmu reprezentovat navenek. Klíčová je komunikace s najatou agenturou a dostatek času na pravidelnou zpětnou vazbu.

4) Personalista by se měl také soustředit na kandidátovy zkušenosti z předchozích míst. Bez nich správně neodhadne, zda se hodí na otevřenou pozici.

5) Nevyhnutelné je využití informačních systémů pro řízení náboru a jejich následné využití. S pomocí dat je možné efektivně spravovat údaje o pozicích, uchazečích i o proběhlých pohovorech. Na druhou stranu nelze zapomínat ani na osobní schůzku s uchazečem, takový kontakt je nenahraditelný. Individuální přístup a zaměření na silné stránky kandidátů pomůže odhalit talent vhodný i pro jiné pozice.

6) Personální oddělení by mělo umět probudit aktivitu zaměstnanců při hledání nových kolegů. Spokojený pracovník dovede přilákat do firmy nové lidi z okruhu svých přátel, známých či rodiny.

7) Je důležité nezapomínat na práci s talenty neboli na tak zvaný talent pooling. Umožňuje udržovat si povědomí o zajímavých talentovaných lidech z dřívějších pohovorů i jiných setkání. Ve správnou chvíli je pak možné je oslovit.

8) Hledání pracovníků na sociálních sítích neznamená jen využití sítě LinkedIn. Zajímavé informace lze získat také z Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

9) Personalisté by se měli zaměřit i na opomíjené skupiny na trhu práce a skládat týmy ze všech věkových skupin. Týká se to například lidí, kterým je okolo šedesáti let. Do firem mohou přinést zkušenosti a jiný úhel pohledu.

10) Podpora vzdělávání pracovníků a příprava na nástupnictví je také podstatná. Když se blíží odchod do důchodu, je zapotřebí včas připravit vhodného nástupce.

Zdroj: moneymag.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Stát začne ve větší míře promlouvat do přijímacích řízení středních škol. Ministr školství vychází vstříc krajům, které chtějí stanovit plošnou bodovou hranici v jednotných přijímacích zkouškách. Žák, který ji nepřekročí, nebude smět nastoupit na maturitní obor.

Čtrnácti a patnáctiletou mládež možná čeká další životní výzva. Jednotné přijímací zkoušky na střední školy, které musí od loňského roku absolvovat každý žák toužící studovat na střední škole, totiž mají podle návrhu krajů nově obsahovat i státem stanovenou nepodkročitelnou bodovou hranici. To by znamenalo, že úspěch či neúspěch u jedné zkoušky ovlivní prakticky celý zbytek života mladého člověka. Kraje si od toho slibují zkvalitnění českého školství a úsporu. Pro ministerstvo školství jde podle všeho o prioritu: legislativní návrh zpracovává přednostně a na tripartitě ho chce představit již během několika týdnů.

Hejtmani: Stav je kritický

Změna je to zásadní. Žáci jednotné přijímačky už skládají, avšak podmínky přijetí stanovují ředitelé a ředitelky jednotlivých škol. Jenže právě to se hejtmanům nelíbí. „Absence jednotné minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení umožňuje přijímání žáků, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, způsobuje migraci studentů mezi školami a v konečném důsledku se negativně podepisuje na úrovni vzdělávání,“ říká Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje a dodává, že kraje jako zřizovatelé středních škol odmítají nést další odpovědnost za kvalitu vzdělávání na středních školách, jestliže nemají pravomoci tuto kvalitu ovlivnit.

Nepodkročitelnou bodovou hranici chtěl zavést již Marcel Chládek, někdejší ministr školství za ČSSD. Záměr se mu ale nepodařilo dovést do zdárného konce. Současná hlava resortu Robert Plaga (ANO) šel opačným směrem, dokonce chvíli uvažoval o úplném zrušení jednotných přijímaček. Požadavek krajů ale nakonec akceptoval. „Toto téma jsme na žádost hejtmanů otevřeli a chceme s nimi nyní debatovat o dalších krocích. Vydefinujeme přesně, jaké kroky je třeba k zavedení bodové hranice učinit,“ zareagoval Plaga. Návrh předloží tripartitě na jejím zasedání již 19. listopadu. Ve vyjádření pro TÝDEN ale upozornil na to, že o potřebnosti existence nepodkročitelné hranice dosud není zcela přesvědčen.

„Je otázka, zda by její zavedení nebylo jen umělou překážkou přístupu ke vzdělání nikterak neřešící jednu z hlavních příčin problémů, které kraje zmiňují. Tou příčinou je nevhodnost struktury a přebytek nabídky středoškolských maturitních oborů v některých krajích,“ řekl politik.

Neschopnost, tvrdí expert

Asociace krajů však věří, že nepodkročitelná hranice vznikne, a to nejlépe s platností již od dalšího školního roku. „Jsme rádi, že o změně diskutujeme. Volají po ní i zaměstnavatelé v regionech, kteří nejsou spokojeni s tím, že mezi absolventy škol například chybějí kvalifikovaní pracovníci technických profesí. Kraje jsou připraveny být ministerstvu maximálně nápomocny,“ podotýká Vildumetzová. Zastání mají hejtmani i u ředitelů a ředitelek škol. Ti tvrdí, že jsou jednotné přijímačky administrativně náročné a bez centrálně stanoveného minima bodů pro přijetí nemají žádný smysl.

Proti je naopak spolek Pedagogická komora. „Je to zástěrka pro neschopnost hejtmanů optimalizovat síť škol a iniciovat jejich nabídku. Bodová hranice připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu,“ varuje Janek Wagner, viceprezident spolku.

Zdroj: 8. 10. 2018   Týden   Strana 28   Aktuálně   Vladimír Barák

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Praha – Se skladbou či množstvím benefitů, které jim nabízí zaměstnavatel, není spokojeno 35 procent lidí. Čtvrtina zaměstnanců nedostává od zaměstnance žádné benefity, přestože by je chtěla, vyplývá z průzkumu společnosti Up ČR.

Absence benefitů nevadí sedmi procentům zaměstnanců. Přehlížení potřeb zaměstnanců se však podle autorů průzkumu může zaměstnavatelům vymstít, protože nynější doba nahrává zaměstnancům, kteří si na trhu práce mohou vybírat. A jelikož se firmy často ocitají na hranici svých mzdových možností, právě rozsah a složení benefitů může být pro zaměstnance kritériem, podle kterého se budou rozhodovat, zda zůstat, nebo odejít jinam.

Pětina zaměstnanců přiznává, že je dlouhodobě nespokojena s množstvím výhod, které od zaměstnavatele dostává. Typickým příkladem z praxe jsou stravenky v nominální hodnotě, která zaměstnanci nedokáže pokrýt cenu oběda. „Benefit v takové poloviční podobě nejenže přestává plnit svůj účel zajištění pravidelného stravování, ale může vést až k frustraci zaměstnanců,“ uvedla ředitelka prodeje UP ČR Petra Gubíková.

Ani samotné zvýšení benefitů ale nemusí ke spokojenosti zaměstnanců stačit. Přestože jsou někteří zaměstnavatelé štědří, benefity nemusí fungovat. Příčinou je nevyhovující skladba výhod, s níž má podle průzkumu problém 15 procent lidí. „Znám případy, ve kterých firmy investovaly do benefitů pro zaměstnance nemalé peníze, ale polovinu výhod pak v praxi nikdo nevyužíval a ve výsledku nebyli spokojení ani zaměstnanci, ani zaměstnavatel. Typicky jde třeba o v minulosti populární podnikové chaty,“ podotkla Gubíková.

Přes tyto nedostatky však podle ní nelze říct, že jsou všichni zaměstnanci s benefity nespokojeni. Třetina dotázaných uvedla, že je se svými benefity spokojena z hlediska množství i skladby. Nejlépe jsou na tom zaměstnanci na vyšších vedoucích pozicích, kde spokojenost s benefity vyjádřilo 44 procent z nich.

Společnost Up ČR, která podniká na trhu nefinančních zaměstnaneckých benefitů, provedla průzkum mezi 525 respondenty.

Zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/se-zamestnaneckymi-benefity-neni-spokojeno-35-procent-lidi/1667986

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz

Výsledky podzimních opravných termínů potvrdily, že v současné podobě maturita zůstat nemůže

Listí to jistí, říkávalo se před zavedením jednotných státních maturit a vlastně i krátce po jejich startu v roce 2011, kdy testy ještě neobsahovaly tak zapeklitá zadání jako dnes. Udělat maturitu, když už se k ní člověk roky strávenými na střední škole dopracoval, se považovalo za samozřejmé. A když ne na jaře, tak na podzim určitě. „Hvězdy září v září,“ ujišťovalo se těch několik málo červnových propadlíků bezstarostně. Není divu. Víte snad o někom, kdo před rokem 2011 neudělal maturitu ani na druhý pokus? Pokud ano, je to výjimka. Váš neúspěšný známý bude nejspíš opravdový hlupák, nebo aspoň neurotik, který před maturitní komisí strachy omdlel a snaživí kantoři z něj nedostali ani slovo. Pryč jsou časy, kdy se u maturit na nějakou tu chybu z nervozity nehledělo a třídním loserům napovídal ten jindy nejpřísnější matikář. Dnes lehko propadne i šprt.

Straší už i angličtina

Podívejme se na výsledky studentů, kteří k maturitním zadáním zasedli na počátku tohoto měsíce. Z matematiky jich propadlo téměř šedesát procent, což je podobný výsledek jako loni na podzim. Nijak zvlášť nepřekvapil ani test z češtiny – nezvládlo ho 29 procent podzimních maturantů. Horší to bylo s angličtinou, v níž tentokrát neobstála zhruba polovina. Studenti si ji volí místo matematiky a obvykle jsou v ní výrazně úspěšnější. Letos se z ní ale stalo téma podzimních maturit.

Jakmile studenti opustili zkušební místnosti, začali si právě na didaktický test z angličtiny stěžovat. Nejvíc vadila jeho poslechová část – nahrávce prý bylo obtížně rozumět, záznam řeči se zdál rychlý jako kulomet a přízvuk mluvčích evokoval široké spektrum národností. Rozlícení studenti podali podnět k prošetření ministerstvu školství s požadavkem nového termínu. O pár dní později se na MŠMT sešla speciální komise, která test, a především inkriminovanou nahrávku, posoudila ještě před tím, než studenti dostali výsledky svých testů. Verdikt nepotěšil: „Všechny úlohy v didaktickém testu z anglického jazyka v podzimním zkušebním období 2018 i didaktický test jako celek odpovídají Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z anglického jazyka platného od školního roku 2015/2016. Nahrávky také nevykazují žádné nedostatky,“ stojí v oficiálním vyjádření Cermatu a ministerstva. Žádný mimořádný náhradní termín se nekoná. Kdo neuspěl, může to zkusit znovu až na jaře. (Pokud ovšem za sebou nemá kromě řádného už druhý opravný pokus.)

Pro pořádek připomeňme, že podzimní termíny jsou vysokou propadovostí pověstné. Z větší části v září maturují ti, kteří na jaře neuspěli, případně je zářijový termín prvním možným pokusem pro studenty, které jejich učitelé v předzvěsti špatného výkonu napoprvé k maturitě raději nepustili. Ani poslední jarní termín ale nedopadl nijak slavně. Z matematiky propadlo 22 procent studentů (přičemž další čtvrtina si odnesla čtyřku), z didaktického testu z češtiny deset procent, z angličtiny šest procent. Tedy zase o něco víc propadlíků než v roce 2017. Tehdy ministr školství Robert Plaga poprvé řekl, že je ochotný o podobě státních maturit debatovat. A že se jejich koncepce, jak se čím dál zřetelněji ukazuje, tak trochu vymkla.

K čemu to všechno

Po zavedení jednotné státní maturity se zdálo, že její úspěšné složení bude jen nepodkročitelnou hranicí, stvrzující základní znalosti a dovednosti středoškoláka. Studenti si mohli volit mezi její lehčí a těžší variantou. Když ale rychle pochopili, že potvrzení o zvládnutí té těžší by si mohli tak maximálně zarámovat a pověsit nad postel v pokojíčku, protože dohoda s vysokými školami, které by ji dokázaly akceptovat jako vstupenku na akademickou půdu, se jaksi nezdařila, vybírali si v drtivé většině lehkou verzi. Těžší odpadla a lehká byla hlavně intelektuální veřejností vysmívána, na což Cermat zareagoval s pružností sobě vlastní. Testy ztížil natolik, že je na mnoha učilištích a jejich maturitních nástavbách nezvládá více než padesát procent žáků, do jejichž vzdělání stát investoval. „Neúnosné,“ shodli se víceméně všichni odborníci z oblasti školství. Když ministr Robert Plaga před prázdninami prohlásil, že maturity čeká revize, a vykopl tak záměrně celospolečenskou debatu o tom, jak by měly nově vypadat, objevilo se několik návrhů. Tak například zástupci Asociace ředitelů gymnázií by byli pro návrat ke dvěma úrovním – těžší a lehčí. Vyšší by nebyla jen potvrzením o absolvování úplného středoškolského vzdělání, ale plnila by i další účel – opravňovala by ke vstupu na vysokou školu. Tak, jak se na počátku desátých let předpokládalo. Kdo by ve studiu pokračovat nechtěl, ale maturitu potřebuje třeba proto, že chce pracovat jako mistr, tomu by stačila úroveň nižší a lehčí.

Proti povinné maturitě z matematiky, která by měla být podle původních plánů zavedena v roce 2021 na gymnáziích a lyceích a o rok později na ostatních školách, ředitelé gymnázií, zdá se, nejsou. „Testovat by se ale měla spíš základní matematická a finanční gramotnost,“ myslí si předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. V souznění s jejími výroky jsou, zdá se, i zástupci učilišť. Od nich ale vzešel ještě jeden návrh – zavést na učebních oborech místo lehčí varianty maturity takzvanou mistrovskou zkoušku.

Co vy na to, pane ministře?

Další podněty se týkají písemné slohové práce z mateřštiny. Její centrální hodnocení je komplikované a studenti se proti verdiktu hodnotitelů často odvolávají. Na rozdíl od zřetelně bodovatelných didaktických testů vyžaduje „měkčí“ přístup. Hranice mezi slohovými útvary jsou ale někdy tenké a podobné je to s posouzením vhodnosti výrazových prostředků. A právě tato dvě kritéria přitom mohou vést k výsledku „neprospěl“, i když má student sloh bez jediné pravopisné chyby, píše svižně a věty na sebe navazují. Stačí se při psaní úvahy trochu odvázat, vtipkovat nebo zároveň vylíčit nějaké ty krásy přírody. Ze slohového útvaru úvaha máte rázem slohový útvar fejeton, nebo nedej bože slohový útvar zvaný líčení. Všechno špatně, na podzim nebo na jaře si to můžete zkusit znovu. Češtináři ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury volají po tom, aby se opravy slohových prací vrátily do kompetence škol.

Robert Plaga o změnách v maturitě nyní jedná s odborníky a žádné oficiální vyjádření zatím nevydal, některé jeho postoje jsou ale z nedávných mediálních výstupů zřejmé. Maturita by podle něj mohla mít dvě úrovně, slohové práce by se daly vrátit do rukou školním hodnotitelům (kteří podle něj celkem správně tu a tam přimhouří oko) a nadšen je myšlenkou takzvaných adaptivních testů, které otestují minimum, ale ukážou i vysokou úroveň znalostí. Ani s chystanou povinnou maturitou z matematiky by to nemuselo být tak horké, jak se původně zdálo. I když ministr možná nepřistoupí k jejímu úplnému zrušení, uvědomuje si, že její plošné zavedení v současné podobě a náročnosti by bylo debaklem českého školství.

Cermat testy ztížil natolik, že je na mnoha školách nezvládá víc než polovina žáků, do jejichž vzdělání stát investoval.

Jak by mohla vypadat nová maturita

* Ministr školství Robert Plaga debatuje o podobě nové maturity s odborníky. Slíbil, že jasno bude mít během podzimu. Zatím se rýsují první změny. * Mluví se o dvouúrovňové maturitě. Lehčí verzi by měli lépe než dosud zvládat i studenti středních odborných škol a učilišť. Těžší verze by mohla nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy. * Další variantou jsou takzvané adaptivní testy, pro něž se ministr v médiích několikrát vyslovil.

* Náročnost adaptivního testu se zvyšuje podle předcházejících odpovědí. Je tak možné otestovat minimální i maximální znalosti. * Z matematiky by nemělo propadat tolik studentů. Ministr dokonce řekl, že si umí představit i zrušení povinné maturity z matematiky, jejíž start je plánovaný v roce 2021. * I kdyby povinná matematika v plánu zůstala, bude cílem systém testování nastavit tak, aby uspělo více maturantů.

* Menší změny čekají už studenty maturující v tomto školním roce. Na didaktický test z češtiny budou mít o 10 minut víc času, na psaní slohu dokonce o 20 minut víc. Čas na výběr tématu a čas na psaní se sloučí. Kromě toho bude možné změnit téma v průběhu psaní. * Chybám v testových zadáních má zamezit větší počet odborníků. Dosud byli ve validačních komisích dva, nově budou tři. Cermat plánuje v průběhu zkoušek důsledněji vyhodnocovat všechny podněty o možných chybách.

Zdroj: 25.09. 2018   Lidové noviny   Strana 14   Akademie   Barbora Cihelková

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz