Zájem o kdysi tradiční učební obory je dnes takřka nulový. Přitom poptávka po řeznících, plastikářích nebo skladnících je na západě Čech velká

PLZEŇ – Vyučený řezník se o svou budoucnost rozhodně obávat nemusí. Kromě tuzemských nabídek si může vybírat i z řady zahraničních. Obrovský zájem je o tuto profesi v Bavorsku, ale třeba i v Norsku, kde si může absolvent přijít až na čtyři tisíce eur měsíčně. Obor řezník-uzenář přitom patří stabilně mezi ty nejméně poptávané. Z devátých tříd vychází letos víc než čtyři tisíce žáků, přihlášky na střední školy podávali do začátku března.

Celý příspěvek

  • Čeští učni stráví odborným výcvikem nejméně hodin v porovnání se Slovenskem a Rakouskem.
  • V Rakousku mají duální systém, učni absolvují 80 procent výuky ve firmách, na Slovensku si mohou vybrat mezi klasickým a duálním vzděláváním.
  • České firmy nemají kapacity na to, aby mohly v takovém rozsahu učně vzdělávat.

Celý příspěvek

Na učně, tedy studenty učilišť, se možná leckdo dívá s despektem. Nejsou chytří, budou se živit rukama a nevydělají moc peněz… Pravda to samozřejmě není – stereotyp bohatého vysokoškoláka a chudého vyučence rozhodně neplatí, i když mizí jen pomalu. Najde se dost rodičů, kteří své potomky vidí na vysoké škole a nekompromisně je směrují na gymnázia. Jenže řemesla už dávno nejsou záložní variantou nebo únikovým řešením. „Perspektivu řemesel rodiče v posledních letech objevili, což je možná vůbec nejdůležitější,“ říká Miloslav Janeček, ředitel pražské Střední odborné školy stavební a zahradnické. Dodává, že počet zájemců o učební obory již několik let mírně roste.

Celý příspěvek