Po programech celoživotního vzdělávání, které pořádají vysoké školy, je poptávka rok od roku větší. Studenti jakéhokoli věku si v jejich rámci platí kurzy, a to většinou bez nároků na akademický titul. Na překotně vyvíjejícím se trhu práce si tak vylepšují pozici, rozšiřují rozhled a zdokonalují si své schopnosti čelit novým problémům. V roce 2013 se do programů celoživotního vzdělávání na vysokých školách zapojovalo 52 tisíc lidí, v roce 2016 jich už bylo 72 009 lidí. Novější statistiky nejsou sice k dispozici, ale předběžné odhady vzrůstající trend potvrzují.

Vysoké školy nabízejí různé kurzy, ať už zájmové, nebo zaměřené na výkon povolání. Jejich cena se značně liší, mohou vyjít na pár stovek za semestr nebo i na 200 tisíc. Ale všechny přednášky na VŠ jsou přístupné veřejnosti zdarma. Univerzity mají také program pro seniory. Posluchačem tzv. univerzity třetího věku se může stát každý občan, který dosáhl důchodového věku, anebo držitel průkazu ZTP pro zdravotně postižené osoby.

Výuční list už za rok

Na Univerzitě Karlově je u většiny kurzů podmínkou pro přijetí středoškolské vzdělání s maturitou. V některých případech může být podmínka středoškolského vzdělání prominuta. Poplatek za kurz se pohybuje od stovky do pěti set korun za semestr. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy, které je pak slavnostně předáváno v aule Karolina.
Možností, jak si doplnit vzdělání, je nepřeberné množství. Jestliže zaměstnavatelé kladou důraz na znalost jazyků, pak není nic snazšího než si najít jazykový kurz. Problém ovšem může být s penězi, protože řádově mohou vyjít na tisícikoruny. Někde vyjde hodina výuky na stovku, jinde na 250 Kč. Často se doporučují kurzy v zahraničí, které jsou dražší, zato podle odborníků efektivnější. Samozřejmě i díky samotnému cestování po cizích zemích si člověk svou jazykovou výbavu vytříbí.
Vedle kurzů je ale také k dispozici otevřený školský systém. Střední i vysoké školy nabízejí různé formy studia, které vycházejí vstříc pracujícím. Některé střední školy například nabízejí tzv. distanční formy vzdělávání neboli e-learning, který se uskutečňuje převážně nebo výhradně prostřednictvím informačních technologií. Podle zákona je délka takového vzdělávání nanejvýš o jeden rok delší než doba vzdělávání v klasické denní formě. Učně zaujme nabídka tzv. zkráceného studia, v jehož rámci lze získat druhý výuční list už během jednoho roku, protože školy mohou uznat všeobecné vzdělání, které je všem školám společné, a věnují se pak jen odborné stránce vzdělání.

¨Pomohou i rekvalifikace

Některé střední školy v rámci projektu UNIV (www.univ.cz), který koordinuje Národní ústav pro vzdělávání, poskytují rekvalifikační kurzy pro dospělé. Jejich cena se liší podle materiální náročnosti. Různé rekvalifikační kurzy lze dohledat i na internetu, je třeba si dát především pozor, zda mají odpovídající akreditaci ministerstva školství.
Nabídky jsou například na webech www.sluzbyapodnikani.cz nebo na www.jobs.cz. Základy obsluhy počítače vyjdou na šest tisíc korun, ale třeba kurz managementu pro praxi stojí 21 tisíc. Rekvalifikační kurzy nabízí svým klientům v nouzi i úřad práce, který je zároveň zaplatí a přispěje i na další výdaje, pokud musí nezaměstnaná osoba v evidenci úřadu například dojíždět. Záleží však jen na konkrétních úřednících, zda a jaký kurz zvolí. Nezaměstnaný zase může kurz odmítnout.

E-learning se postupně prosazuje i na vysokých školách, stále oblíbenější jsou ale různé druhy dálkového studia, v jejichž rámci je třeba absolvovat 200 až 220 konzultačních hodin, například o sobotách. Výjimkou nejsou ani večerní formy, kdy se student zapojuje do kurzů několikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách, 10 až 18 hodin. Časté jsou kombinace různých typů a forem vzdělávání. S volným přístupem k informacím na internetu se lze vzdělávat i doma. Ale k tomu je třeba silné vůle a schopnosti neroztříděné informace na webu kriticky rozebrat.

Zdroj: 18. 04. 2019    Právo    Strana 25     Studium    Jiří Mach

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Absencí na středních školách je už tolik, že žáci často nezvládají učivo a nakonec předčasně odcházejí bez výučního listu či maturity. U dvouletých učebních oborů je to v průměru každý třetí.

„Nízká vnitřní motivace žáků ke vzdělávání a malý zájem o průběh a výsledky vzdělávání ze strany zákonných zástupců žáků zejména v učebních oborech souvisejí s vysokou mírou školní neúspěšnosti a odchody ze vzdělávání,“ stojí ve výroční zprávě České školní inspekce za uplynulý školní rok.
Podle ní vychází v průměru 137,1 zmeškané hodiny na žáka ve středním školství, z toho 58,9 je neomluvených. Příčin záškoláctví je vždy několik současně. Z 82 procent jde o „nepřizpůsobení se školnímu režimu“.
Vliv rodinného prostředí byl zaznamenán v polovině případů a ve 36 procentech neomluvených hodin měly vliv volnočasové aktivity. „Ke zlepšení nepomáhají ani opatření škol, tedy ani restrikce, ani motivace žáků formou stipendií, případně různých příspěvků vázaných na docházku,“ napsali inspektoři.

Předčasnými odchody ze středního vzdělávání se před dvěma lety zabývala studie Jany Trhlíkové z Národního ústavu pro vzdělávání, která obsahuje zatím nejdostupnější údaje.

Rodiče své děti často kryjí

Podle ní končil bez certifikátu v průměru každý osmý žák ze středního stupně škol a oborů.

Zatímco z gymnázií odešlo bez maturity asi pět procent studentů, na dvouletých oborech skončila bez výučního listu třetina. Bez středoškolského vzdělání přitom mají mladí lidé mizivé šance na uplatnění. A jen málokterý z těch, kteří odešli, se uchytí v jiném vzdělávacím zařízení.
S absentéry bojuje i Střední odborná škola logistická a střední odborné učiliště Karlovy Vary-Dalovice.
„Když se podíváme do minulosti, tak stav se zhoršuje, ale v posledních letech se nám to podařilo udržet na únosné míře. I u těch tříletých oborů, které bývají problematičtější, je ta docházka solidní,“ řekl Právu zástupce ředitelky školy Vlastimír Sunek.
Podle něj si začali učitelé pečlivě hlídat docházku a náznaky záškoláctví ihned konzultují s rodiči. Nicméně najdou se i takoví, kteří své děti kryjí.

„Nemohou se o děti v klidu starat, a tak když nechtějí něco řešit, tak tu omluvenku prostě podepíšou,“ popsal.

Chybí motivace

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která situaci ve školách mapuje, zdůraznil, že podmínky ve školách se zásadně liší.

„Základní problém je demotivace. Ta se projevuje na průmyslovkách a odborných školách. Tam najdete školy, kde ty děti víc nejsou, než jsou,“ řekl Právu.

Není to žádná podřadná práce

Podle něj lze hledat kořeny ztráty motivace na druhém stupni ZŠ.  „Myslím si, že to jsou lidi,  kteří jsou vzdělavatelní, ale ten systém je odsune stranou někdy v 6. a 7. třídě, kdy jsou v problémovém věku. Vědí, že na učňák se dostanou všichni, takže se nijak nesnaží, a školy se soustředí na ty děti, které aspirují na střední školy,“ domnívá se Feřtek.

„Na učňáky jdou lidé s tím, že je to tak trochu prohra. Učení je nebaví, do školy se jim moc nechce, ale jiná možnost není, tak co jim zbývá. Takže tam chodí co nejméně,“ doplnil.
Feřtek vidí chybu i v systému financování škol. Pokud totiž škola dostává peníze podle počtu žáků, pak mohou neomluvené absence i tolerovat, aby nemusela výtečníka vyhodit.
Podle Feřtka by měl chystaný kariérní řád lákat nejlepší učitele právě do těchto škol.
„Učit na učilišti se bere jako podřadná práce, přitom je to tam desetkrát těžší. Na gymnáziu jsou děti schopny se naučit tabulky pozpátku, když jim to přikážete. Na učilišti po vás hodí houbou,“ uzavřel Feřtek.

Zdroj: novinky.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Počet absolventů učňovských oborů v Česku loni meziročně klesl o pět procent na jedenáct tisíc. Nejhůře dopadly stavební a nábytkářské obory, úbytek byl znatelný zejména u zedníků, truhlářů a čalouníků. Počet naopak nejvíce vzrostl u elektrikářských a strojírenských profesí, vůbec nejvíce přibylo vyučených pekařů. Od roku 2005 se celkový počet absolventů snížil o 42,5 procenta. Uvedl to předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Celý příspěvek

Na učně, tedy studenty učilišť, se možná leckdo dívá s despektem. Nejsou chytří, budou se živit rukama a nevydělají moc peněz… Pravda to samozřejmě není – stereotyp bohatého vysokoškoláka a chudého vyučence rozhodně neplatí, i když mizí jen pomalu. Najde se dost rodičů, kteří své potomky vidí na vysoké škole a nekompromisně je směrují na gymnázia. Jenže řemesla už dávno nejsou záložní variantou nebo únikovým řešením. „Perspektivu řemesel rodiče v posledních letech objevili, což je možná vůbec nejdůležitější,“ říká Miloslav Janeček, ředitel pražské Střední odborné školy stavební a zahradnické. Dodává, že počet zájemců o učební obory již několik let mírně roste.

Celý příspěvek