ALENA KÝROVÁ – „Jsou to hodně silné osobnosti, ale sebevětší génius se neuplatní, když neumí naslouchat druhým,“ říká učitelka, která se věnuje mimořádně nadaným dětem.

Zhruba před deseti roky chtěla pomoci chlapci, který stál pro svoje výjimečné nadání mimo kolektiv. Vymyslela systém skupin, ve kterých se děti s vysokým IQ a mimořádnými schopnostmi mohou rozvíjet. Systém zakořenil a za jedenáct let jím prošly desítky dětí. Je jiný než v běžných třídách, kde se výuka řídí podle slabších žáků. „Tady udává tempo čelo pelotonu a přizpůsobit se musí ostatní,“ říká učitelka prvního stupně brněnské Základní školy na Úvoze Alena Kýrová.

* Kdo se může dostat do skupiny? Je například určené nějaké IQ?

Neznáme IQ žáků, i když i těmito testy procházejí. Aby se dostal k nám do skupiny, musí mít doporučení odborníků pedagogicko-psychologické poradny a splňovat předpoklady pro práci ve skupině. V ní však nejsou jen mimořádně nadané děti. Jsou namixované s nadanými bystrými žáky. To jsou totiž tmeliči kolektivu a drží ty nadané v realitě. Někdy je však pro ně těžké tempu stačit.

* Jak se pozná rozdíl mezi mimořádně nadaným a bystrým dítětem?

Většinou si rodiče myslí, že když dítě na všechno odpoví správně, stále se hlásí, všechno má v pořádku a umí používat perfektně svoje dovednosti, je nadané. Je to jinak. Mimořádně nadané děti tím, že jim mozek funguje trochu jinak, můžou mít dokonce ve škole problémy. Mají rozběhané myšlenky a nejsou schopné soustředit se v požadovanou dobu na danou věc. Takže skupiny jsou hodně o tom, abychom tyto děti naučili se svým nadáním pracovat a aby zrychlily v oblasti, ve kterých jsou handicapované. Jsou totiž z devadesáti procent perfekcionisté. Pokud není práce stoprocentní, neodevzdají ji jen proto, že vypršel časový limit.

* Jaké ještě mohou mít problémy?

Často mají nějaké formy dysfunkcí nebo poruchy autistické. Pokud nejsou silné, dají se zvládnout. Mají i emoční potíže. Přemýšlejí nad věcmi, které jejich vrstevníky nenapadnou, jako jsou ekologické katastrofy, války a globální oteplování, a to dokonce tak intenzivně, že to může vést i k depresím. Řada z nich musí navštěvovat psychiatry a psychology, aby je naučili, že nemohou zachránit svět a všechny ptáky polité naftou. Ale přesto to v nich je.

* Jak se projevuje mimořádně nadané dítě? Naučí se třeba číst a psát už ve třech letech?

Není to pravidlo. Záleží na tom, jaký typ dítěte to je. Mohou mít extrémně vyvinuté tvůrčí myšlení a představivost, jiné zase logiku. U kreativce je typické, že najde řešení úlohy úplně z jiné strany a je správně. Logik se na základě analogií, analýz a syntéz dobere výsledku velmi rychle. Vyučující v běžné třídě, zvyklý na jeden postup, může řešení odmítnout. A když žák nenapíše postup řešení, protože mu to připadá triviální, dostane se do podezření, že výsledek opsal. Ve skupince, kde je maximálně 15 dětí, navrhne třeba pět dětí svůj postup a zbytek se k němu vyjadřuje. Jednotlivci se naučí dívat na problémy pohledem jiného, uznají, že řešení je lepší, a jsou ochotni je přijmout.

* Učíte na prvním stupni. Překvapují vás svými řešeními?

Dnes a denně. Nejvíc asi v matematice. V českém jazyce se zase stává, že jakmile vyvodíme nějaké pravidlo, mají řadu argumentů, kde to neplatí. A další věc, která je pro ně typická: když se stanoví nějaké pravidlo, na kterém se všichni domluví, striktně dbají, aby se dodržovalo, což se v běžných třídách může jevit jako donášení. A platí to nejen pro děti, ale i pro dospělé. Takže pokud paní učitelka něco slíbí a neudělá to, musí vysvětlit, proč.

* Jak dlouho pracujete s těmito dětmi?

Už víc než deset let. Tehdy jsem měla ve třídě chlapečka, který neustále všechny obtěžoval včetně kuchařek v jídelně, nosil jim kvízy, informoval je o počasí a všechny a všude z něčeho zkoušel, ale v kolektivu byl úplný outsider. Jeho spolužáci probírali, co budou mít k svačině nebo jakou mají figurku do lega, on řešil černé díry. Zajímala ho například astronomie nebo zánik dinosaurů. A protože neměl partnery mezi dětmi, zaměřil se na dospělé.

* Proto ty kuchařky.

A to byl původ toho, proč vznikla první skupinka. I když je každý nadaný na něco jiného – někoho zajímají železnice, někdo je nadšený pro přírodu, jiného fascinují čísla, další vymýšlí epigramy, vzájemně si naslouchají, jsou schopní se o tom bavit a stanou se z nich kamarádi. V klasické třídě jsou ale sami. A pak si je třeba vybere nějaký silný jedinec, začne je šikanovat a oni se neumějí bránit, protože jeho pohnutky nechápou.

* Kolik dětí prošlo skupinami?

Desítky. První skupinu jsme vytipovali už u zápisu pro školní rok 2007 až 2008. To bylo asi osm dětí. Dva roky jsme to dělali trochu samizdatově, a pak jsem sepsala projekt a šlo za námi přes milion korun. A tam už jsme museli stanovit kritéria. Z grantu jsme vybavili skupinu pomůckami, například počítači nebo knihovnou s encyklopediemi. Výuku jsme rozšířili i na druhém stupni a už se k tomu přidaly tablety. Abychom zjistili, zda má výuka nějaké výsledky, chodí v páté třídě ke zkouškám na víceletá gymnázia.

* A dostávají se?

Až na výjimky ano. Letos na ně jde celá skupina. Ale ne vždycky chtějí odejít. Pokud trvají na tom, že chtějí být spolu, máme výuku protaženou i na druhý stupeň, ale tam už to vypadá jinak. Děti už nejsou jako nasávací houbičky a chtějí jít více do hloubky.

* Mají rodiče o skupiny zájem?

Obrovský a stále stoupá. Nabíráme 15 a hlásí se kolem padesáti. Proto striktně trváme na diagnostice mimořádně nadaného dítěte.

* Proč je to tak důležité? Berete přece i bystré děti?

Potřebujeme vědět, jaké mají volní vlastnosti, nakolik jsou schopné pracovat a jakou mají krátkodobou a dlouhodobou paměť. Jádro práce není v tom, že se dětem něco předloží, pak se to procvičuje, zkontroluje, jak mají znalosti zafixované, a pak se jede dál. Tady je fáze procvičování a opakování velice krátká, protože nadané děti nesnášejí rutinu. Pokud dlouhodobá paměť není kvalitní, musí nastoupit rodiče a domácí úkoly.

* Jak konkrétně funguje výuka?

Systém je obrácený než v běžné třídě. Dělali jsme třeba koncovky podstatných jmen ve třetí třídě. Napíšu na tabuli jednoduché věty – Ptáci seděli. Ženy plely. Auta jela. A ptám se, proč tam je která koncovka. A děti dávají návrhy. I když jsou třeba názory mimo, snažím se zargumentovat, proč by to nefungovalo, a žáci se snaží hledat jiné varianty. Zpravidla na to rychle přijdou.

* A co členění hodin?

Stejné jako v jiných třídách, hodina má 45 minut. Českého jazyka je méně a místo něj mají předmět vědouka. Seznamují se s obory pro druhý stupeň a hrozně je to baví. V první a druhé třídě děláme spíš různé pokusy z vědy a techniky a objevujeme zákonitosti jevů. Ve vyšších třídách prvního stupně už děti samy provádějí například elektrolýzu vody, jsou schopné sestavit jednoduché stroje nebo připravovat pokusy z chemie, fyziky a mechaniky. V přírodovědě například pitvaly vepřové srdce a ledviny, takže umějí pracovat s mikroskopem.

* Je náročné přešaltovat z klasického způsobu výuky?

Je to jiné. A nemůže to dělat každý, i když je v běžné třídě vynikající kantor. Nemůže k dětem přistupovat stylem: já to do vás dostanu, ať chcete, nebo nechcete, ale musí být spíše partner a dát prostor pro diskusi. Zároveň musí být tvořivý a schopný během hodiny reagovat na okamžitou situaci. Začneme například vyjmenovanými slovy a po pěti minutách se diskuse stočí k nějakému tankeru, který se vylil u pobřeží.

* Co s tím děláte?

Nic. Nechám to plynout. Pro ně je momentálně tanker důležitější než vyjmenovaná slova, která se přečtou a naučí samy. Musí si vyřešit, proč se to stalo, kdo rybám a ptákům pomůže, případně vymyslet opatření, aby se to neopakovalo. Takže plánování a strukturovaná hodina někdy vyjde, ale dost často ne. Hodně musíme například řešit sociální vztahy ve třídě.

* Mají mezi sebou problémy?

Jsou to hodně silné osobnosti a chtějí se prosadit, ale sebevětší génius se neuplatní, když neumí naslouchat druhým a pracovat v týmu. Obvyklé je i to, že se nespokojí se základní informací a chtějí další. Takže jsme se například v matematice od jednoduchého násobení dostali k mocnině a k odmocnině a faktoriálům. Stalo se, že třeťák měl referát o teorii relativity a zrovna přišla inspekce. Po hodině mi inspektorka řekla: Konečně jsem pochopila teorii relativity, a to díky vašemu třeťákovi.

* A stalo se, že jste nevěděla?

Samozřejmě, ale pak je potřeba přiznat to. Říct: to už je moc odborné, já se na to musím podívat. Nebo ještě lépe: nechtěl by to někdo nastudovat a pak všem poreferovat? A přihlásí se deset žáků. Nejhorší je, když kantor, aby si nezadal, začne něco plácat. Ty děti ho uvaří, protože mnohdy mají ve svém oboru znalosti na úrovni vysokoškoláka.

* Jak vnímají skupinky mimořádně nadaných žáci z běžných tříd? Nekoukají na ně jako na náfuky?

Zpočátku jim záviděli lepší vybavení, například počítače, ale velice rychle závist skončila, když se z nějakého důvodu žák z běžné třídy dostal na výuku do skupiny. Pak začaly kolovat řeči: Tam bych nechtěl být, tam je to hrozně těžké, vůbec jsem nevěděl, o čem se baví. Viděli, že lepší vybavení je vykoupeno většími nároky.

* Přibývá podle vás mimořádně nadaných dětí?

Z hlediska statistiky jde o čtyři procenta z populace. Ale informace o skupinách si mezi sebou rodiče řeknou a stahují se k nám. V dnešní době se propaguje inkluze, ale ta těmto dětem nesvědčí. Byla bych moc ráda, kdyby skupinky vznikly i na jiných školách. Problém ovšem nastane, když děti od nás přijdou na střední školy a všechno už znají. Pak mají možnost se dva roky flákat a klesnout na úroveň běžných, byť třeba chytrých dětí, nebo vydržet, snažit se zdokonalovat samy, ale systém chybí. Ideální by bylo, kdyby mohly skupinky pokračovat například na gymnáziích. A další věc, o kterou usilujeme, aby výuku mimořádně nadaných jako předmět zavedly i pedagogické fakulty. Učitelé totiž často nevědí, co si s talentovanými žáky počít.

* Dala vám výuka výjimečných dětí něco do života?

Je to neuvěřitelně obohacující. Říkají to i další kantoři, kteří je učí. Tím, že dětem necháváme prostor na vysvětlování, začínáme vidět více v souvislostech. Děti nezívají a nekoukají, kdy už bude svačina nebo tělocvik, ale pořád se ptají. Jsou jako neutuchající sopka. A to je pro nás největší odměna za to, jak důkladně musíme věci promýšlet a být připraveni úplně na všechno.

*Učitelka Alena Kýrová vystudovala Pedagogickou fakultu v Brně, působí jako zástupkyně ředitele pro 1. stupeň ZŠ Úvoz v Brně. Vymyslela program skupinové výuky mimořádně nadaných na Úvoze IQÁČEK. V ní kooperují žáci nadaní (popřípadě nadprůměrní) s jedinci mimořádně nadanými. První skupina začala fungovat roku 2007. Žáci mají jiný způsob výuky – už od 1. třídy se učí argumentovat, hledat vlastní řešení, rozhodovat se, co budou dělat, učí se prezentacím, vytvářejí projekty. Učivo je zpravidla o jeden i více roků napřed oproti běžným třídám. Opakování je minimální, výuka má vysoké tempo. Její heslo je: Nebojme se „přiznat“ své nadané a buďme schopni je rozvíjet i v rámci základní školy.

Zdroj: 24. 06. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 11    Rozhovor    Milada Prokopová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Nemusí být zrovna jedničkáři. Jsou to třeba do sebe zahloubané děti nebo „zlobivci“ s žákovskou přetékající poznámkami. Běžná výuka jim nemá co dát, protože jsou dál. Přesto je učitelé nevidí jako intelektově nadané, protože nenaplňují jejich představy o úspěšných žácích. Nadaných dětí jsou na Chomutovsku stovky, těch objevených a vědomě podporovaných je ale jen zlomek.

Podle Qiida, nadačního fondu a patrona nadaných žáků, nejsou tyto děti aktivně vyhledávané. „Učitelé si myslí, že nadané jsou ty, které zapáleně pracují, pečlivě vypracovávají úkoly a vítězí v soutěžích. Ano, jsou i takové. Pak jsou tu ale děti, jejichž nadání není tak snadno rozpoznatelné, ať už kvůli poruše učení nebo protože pocházejí z prostředí, ve kterém se nadání nepředpokládá,“ upozornila zakladatelka a předsedkyně správní rady nadačního fondu Miriam Janyšková. Problém je v tom, že pokud není nadání dětí rozpoznané, školy s jejich potenciálem nepracují správně, a společnost tak o mnoho přichází. Vede to i k černým scénářům. „Tyto děti nezažívají naplnění. Mívají deprese a mohou být agresivní, v nejhorším případě se mohou pokusit i o sebevraždu,“ varovala Janyšková.

Rodiče některých nadaných dětí ale narážejí i na neochotu i ve školách. Ještě před nástupem do první třídy se syn Věry K. z Chomutova naučil sám od sebe sčítat a odčítat dvoumístná čísla do stovky, místy i násobil. Do poradny s ním nešla, čekala, že ho škola bude přiměřeně rozvíjet. „Učitelka ale bazírovala na učivu, které probírala celá třída. Syn se v hodinách nudil, ztratil o školu zájem a byl samá poznámka, protože vyrušoval,“ popsala. „Když jsme pro něj žádali o složitější úkoly, ocitli jsme se na černé listině jako potížisté,“ posteskla si. Situace se podle ní zlepšila až s nástupem na druhý stupeň. Intelekt dětí prověřují pedagogicko-psychologické poradny a centra nadání na žádost rodičů. Na Chomutovsku je celkem 7399 dětí od šesti do patnácti let. V populaci je 10 až 12 procent nadprůměrně nadaných s IQ od 115 do 129, z čehož plyne, že je v okrese až 880 takových žáků. Diagnostikovaných je ale jen 56. Mimořádně nadaných s IQ 130 a výše jsou dvě tři procenta, což v okrese odpovídá až 220 dětem. „Objevených“ jich ale bylo jen 14. Podobná čísla zaznívají i z celého Ústeckého kraje.
Krajský úřad ví o 772 nadprůměrně nadaných dětech a 79 výjimečně nadaných, ačkoli jich jsou ve skutečnosti tisíce. Kraj má přes 73 tisíc žáků nepočítaje speciální třídy.

Speciální pomůcky

Díky novele školského zákona z roku 2016 se otevřel prostor pro systémovou podporu nadaných žáků. Poradny jim mohou přiznávat speciální pomůcky ze státních peněz. Například alternativní učebnice, výukový software, elektronické a technické stavebnice, soupravy na přírodopisné pokusy či možnost návštěvy knihoven s online přístupy k odborným databázím. Zvlášť cenné je, když děti vede mentor s odpovídajícím vzděláním. Pedagogický asistent na to nestačí a leckdy ani učitel. I na mentory by školy mohly získat státní peníze, potíž je, že je poradny v rámci podpůrných opatření nenavrhují, a školy proto o tuto možnost přicházejí.

Drahé opatření

„Na počátku inkluze bylo možné pro nadané pedagogickou intervenci doporučovat,“ uvedla Tereza Beníšková, psycholožka z kadaňské pedagogicko-psychologické poradny. „Bohužel inkluze je pravděpodobně mnohem dražší, než se původně očekávalo, a tak došlo k přehodnocení opatření. Podle pokynu z Národního ústavu pro vzdělávání v Praze už není možné doporučovat pedagogickou intervenci ‚jen‘ na nadání,“ doplnila.

Školy, které mají zájem nadání svých žáků koncepčně rozvíjet, ale mohou vyslat své učitele na Akademii Qiida, která nabízí soubor seminářů. Radit se mohou také se Základní školou Krátká v Klášterci nad Ohří, kde mají vlastní centrum nadání a nadaným dětem umožňují souběžnou náročnější výuku. Je to díky finanční podpoře sponzora.

Zdroj: 10. 05. 2019   Chomutovský deník   Strana 1   Titulní strana   Miroslava Šebestová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

ÚHEL POHLEDU – Koncepce vzdělávání pedagogů je zastaralá. Bez její proměny se kvalita českého školství nezlepší

Otřepaný bonmot, že české pedagogické fakulty vzdělávají učitele pro 19. století, sice představuje trochu neférový úder na mnohovrstevnou realitu české vzdělávací soustavy, zároveň však drsně míří k podstatě věci. Ta spočívá v jednoduché otázce, jakou podobu by vlastně měla mít profesní příprava učitelů v 21. století, a to v souvislosti s globálními výzvami, převratným technologickým vývojem, přeměnou trhu práce a vznikem zcela nových oborů lidské činnosti.

Budoucí kantoři se budou muset vyrovnávat nejenom se zcela novými výzvami, ale rovněž se značnou dynamikou vývoje, který bude proměňovat společnost a svět takříkajíc „za chodu“. Nejedná se přitom o banalitu. Fakulty vzdělávající pedagogy základních a středních škol jsou svým způsobem nejdůležitějšími součástmi univerzit (ostatní fakulty nechť prominou), protože to jsou právě učitelé, kteří mají zcela zásadní vliv na úspěch země a životní úroveň v nedaleké budoucnosti. Naopak bez kvalitního školství nemá Česká republika šanci uspět v globální soutěži a čeká ji stagnace vystřídaná pozvolným úpadkem.
Politická reprezentace České republiky začíná po dlouhých letech okázalého nezájmu konečně řešit ostudnou úroveň odměňování učitelů. Ve srovnání s vyspělými zeměmi sice pořád pokulháváme, nicméně situace se zvolna lepší. Finance jsou podmínkou nutnou, avšak k opravdovému posunu vpřed je nezbytné redefinovat filozofii pedagogického vzdělávání a získat pro ni konsenzus uvnitř učitelské obce.

Země s největším potenciálem uspět v budoucí globální konkurenci, jako jsou Singapur, Jižní Korea nebo Finsko, obvykle postavily svoji prosperitu na promyšlené reformě celé vzdělávací soustavy, která stojí a padá s osobou učitele. V těchto zemích pochopili, že konstantou budoucnosti bude neustálá změna a vybavili pedagogy spektrem kompetencí, které jim umožní flexibilně reagovat jak na nové technologie ve výuce, tak na měnící se společnost a svět okolo nás.

V rámci České republiky představuje v tomto směru slibný pokus o koncepční změnu projekt Učitel 21, dlouhodobě diskutovaný model výuky budoucích učitelů, který pilotně spouští v nadcházejícím akademickém roce pedagogická fakulta olomoucké univerzity. Učitel 21 počítá s pedagogickými kompetencemi trojího druhu.
Především se orientuje na využívání nových technologií ve výuce, od práce s tzv. rozšířenou realitou a s prostředky digitální komunikace až po 3D skenování. Druhou součást tvoří uplatňování principů moderní pedagogiky, včetně zásadního posílení učitelských praxí již od prvních ročníků, důrazu na inkluzivní vzdělávání, zahraniční stáže budoucích pedagogů a schopnost kritického myšlení.

Do této kategorie patří také stáže ve firmách, státních institucích a neziskových organizacích, které mohou do vzdělávacího procesu vnést nové pohledy a možnosti, ať již jde o Google, ministerstvo školství či Linku bezpečí. Konečně poslední složku nutných učitelských kompetencí tvoří jazyková vybavenost a matematická a mediální gramotnost.

Otevřené školství

Výše zmiňovaná koncepce výuky učitelů, jakkoliv moderní, není samospásná a nebude stačit sama o sobě. Nedílnou součástí příběhu totiž musí být propracovaný, motivační a flexibilní systém celoživotního vzdělávání učitelů, který umožní jejich další profesní vývoj a zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost českého vzdělávacího systému. Účelem přitom není nahnat pedagogy na formální školení příkazem ředitele, ale motivovat učitele i samotné školy k aktivitám, které umožní personální rozvoj pedagogů a zajistí českému školství budoucnost.

S tím souvisí i pověstné čekání na Godota, totiž na kariérní řád učitelů, jehož příprava na celonárodní úrovni stále vázne. Nakonec možná to nejdůležitější. Kvalita školy, od vesnické základky přes gymnázia až k univerzitám, vždy stojí a padá s mírou motivace a entuziasmu pedagogů. Mám řadu přátel, kteří chtějí učit a mají všechny předpoklady pro to být skvělými učiteli, avšak bez formálního pedagogického vzdělání jsou jejich šance mizivé.

I stát si začíná uvědomovat, že stagnace českého školství souvisí s vyhořením a stárnutím stávajících učitelů a s nedostatečným přílivem nových. Řešení spočívá v otevření škol absolventům neučitelských oborů, například pod podmínkou, že pedagogické fakulty budou státem pověřeny jejich patřičným proškolením. V
takovém případě máme šanci, že české školství opravdu vstoupí do 21. století. A s ním i Česká republika.

J A R O S L A V M I L L E R, rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Zdroj: 15. 04. 2019    Lidové noviny    Strana 11    Názory

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

OSTRAVA – „Začínáme. Máme domluvené instruktory i pracoviště, snažíme se, aby se žáci už od prvního ročníku podívali do reálného provozu,“ říká Tomáš Führer, ředitel Střední elektrotechnické školy Na Jízdárně v Ostravě. Jeho škola se spolu se dvěma dalšími v Moravskoslezském kraji od loňského září zapojila do projektu,
který testuje, jak by se daly na středních školách využít prvky takzvaného duálního vzdělávání.
Slovo duální v tomto pojmu označuje dvě instituce, které se podílejí na vzdělání středoškoláků – školu a firmu, která do značné míry přebírá odpovědnost za odbornou přípravu žáků.
V Německu nebo v Rakousku je tento duální systém základním principem, na kterém odborné vzdělání na středních školách stojí. „V těchto zemích praktické vyučování i vlastní závěrečnou učňovskou zkoušku garantují zaměstnavatelské svazy a cechy, škola poskytuje pouze teoretickou přípravu,“ říká tisková mluvčí
Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.
Součástí duálního systému je i to, že žáci školy mají zároveň uzavřenou pracovní smlouvu s konkrétní firmou, ve které se také připravují na své budoucí povolání.
Se zavedením úplného systému duálního vzdělávání, tak jak funguje v německy mluvících zemích, se u nás nepočítá. „Jsou to jen určité prvky. Naši žáci nemají podepsanou učňovskou smlouvu s firmou a ani se s tím nepočítá,“ říká Führer. Nezavazují se tak, že do firmy po ukončení školy nastoupí.

Co se ve firmě naučíš

Zapojení do projektu, ve kterém se testují možnosti duálního vzdělávání v českém školství, pro Tomáše Führera znamenalo, že bude muset přepsat školní vzdělávací program. To je dokument, který popisuje, jaké znalosti a dovednosti má žák na škole získat. Nově je v něm jasně definováno, co má žáka naučit škola a co firma, kam chodí na praxi.

„Škola a firma se dohodnou například na tom, že instalace operačního systému nebo diagnostika motoru automobilu, které jsou součástí výuky v daném oboru, se odehrají ve firmě,“ vysvětluje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, která by principy duálního vzdělávání do českého školství ráda
prosadila v co největší možné míře. Na ostravské průmyslovce se to bude zatím týkat oboru elektrikář. „Ve druhém ročníku to bude například navíjení motorů. My na to ve škole specializovanou dílnu nemáme, navíjení se naučí u našeho partnera,“ říká ředitel školy.

Oceňuje také, že smlouvy jsou uzavírány na delší dobu. „Zafixovali jsme si pracoviště na tři roky dopředu,“ říká Führer.

Motivací je nedostatek lidí

Potřebná legislativa platí od roku 2015. Firma například dává možnost uplatnit v souvislosti s duálním vzděláváním daňové odpočty. „Bylo také popsáno, jakou má mít kvalifikaci instruktor praktické výuky u zaměstnavatele, a ministerstvo vydalo doporučení pro školy, které se zaměřuje na uzavírání smluv mezi školami
a firmami,“ říká Miloš Rathauský ze Svazu průmyslu a dopravy.

Firmy i školy se teprve budou muset naučit, jak ji systematicky využít. Prvním krokem je zájem firem. „Firmy k němu musí dozrát. To se obvykle stane ve chvíli, kdy narazí na prázdný rezervoár a nemají kde brát nové zaměstnance, pak se pro ně vzdělávání stane prioritou,“ komentuje současnou situaci Rathauský.

Praxe – V zahraničí část praktické výuky poskytují samotné firmy. Ty české by podobný model také chtěly.

Zdroj: 25. 03. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 4    Z domova    Radka Hrdinová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Obrovská poptávka je v současné době po absolventech studijních oborů technického směru. Na některých školách se už po absolvování praxe vracejí s nabídkou zaměstnání. Technické obory mají velkou perspektivu a nabídka studijních oborů je velká.

Velký zájem firem o absolventy zaznamenali například na střední škole Hradební v Hradci Králové. „Zaměstnavatelé u nás poptávají absolventy, ti potom nemají problém si vybrat a zamířit do celé řady firem. Zájem je jak o ty, kteří vystudovali maturitní obor, tak o ty s výučním listem,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy, střední odborné školy a středního odborného učiliště Hradební v Hradci Králové Pavel Jankovský. Škola nabízí celou řadu oborů, jako jsou například informační technologie, elektrotechnika, mechanik elektrotechnik či strojírenství, mechanik seřizovač nebo také průmyslové ekologie. „To je zajímavý obor, který se dotýká celé řady disciplín,“ uvedl Pavel Jankovský. Absolventi školy nemají problém vybrat si – většina z nich má nabídek více, a to už během studia.

„Je to dané hodně nízkou nezaměstnaností. Zájem rodičů o učební obory zesílil po zavedení státní maturity. Dítě získá výuční list, může jít pracovat, ale také může dál pokračovat v nástavbovém studiu. I když velký zájem o studium na gymnáziích stále neopadá,“ řekl Pavel Jankovský.
Firmy umějí absolventy zaplatit, při nástupu získávají slušné peníze, které se v průběhu praxe ještě zvyšují. „Hned po maturitě nastupují třeba za 25 tisíc korun, za pár let mají 40 tisíc. To jsou peníze, které nemají někteří absolventi vysokých škol. Souvisí s tím ale problém s odbornými učiteli, kteří v soukromém sektoru dostanou více než za výuku na střední škole,“ podotkl Pavel Jankovský. Chválí si postup kraje, který jako jediný v zemi reflektuje tuto situaci. „Kraj odborným učitelům v těchto oborech přidal 4 500 korun, což nám pomáhá získat a udržet kvalitní lidi. Pomáhají nám i studentská stipendia pro některé nedostatkové obory. My jsme poměrně velikou školou, máme přes tisíc studentů, a to nám umožňuje lépe zaplatit učitele, a to na odměnách,“ dodal Jankovský.

Škola drží krok s nejnovějšími trendy, spolupracuje se zaměstnavateli a na podzim bude otevírat nový dílenský komplex. V minulosti získala také celou řadu ocenění za spolupráci se zaměstnavateli, jako je například Škola firmě či Škola doporučená zaměstnavateli. Velký zájem o absolventy registruje také střední škola
průmyslová v Hronově. „Spolupráce se zaměstnavateli je u nás samozřejmostí. Probíhají u nich také praxe, a to ve tříletých i čtyřletých studijních oborech. Mnoho studentů se nám vrací už s nabídkou zaměstnání, odhadl bych to tak na 90 procent z nich,“ řekl ředitel Střední školy průmyslové, textilní a polygrafické v Hronově Josef Matyáš. I on oceňuje přínos stipendií od kraje. „Neřekl bych, že by se rapidně zvýšil zájem o obory se stipendii, ale neklesá, což je dobře. V některých jiných oborech se totiž v posledních letech projevil sestup. Takže pozitivní dopad tam určitě je,“ sdělil Matyáš. Podle něj by firmy uživily i několikanásobek počtu absolventů, kteří v současné době školu opouštějí.
„Ani u nás absolventi rozhodně nemají potíže se sháněním práce. Zájem zaměstnavatelů je obrovský, ta to jak o ty, kteří vystudovali čtyřleté obory, tak o ty s výučním listem,“ říká ředitelka Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Rychnov nad Kněžnou Dana Havranová.

Škola nabízí například čtyřletý studijní obor strojírenství, autotronik či provozní technika, mezi tříleté obory potom patří například kominík, autolakýrník, autoelektrikář, karosář či truhlář. Studenti mají možnost také doplnit si vzdělání dálkově.
„Vyučujeme obor provozní technika dálkově. Je to nástavbové studium,“ řekla Dana Havranová. Škola získala nejmodernější technické vybavení v učebně pro výuku elektro oborů a diagnostiky motorových vozidel. Královéhradecký kraj zde dokončil projekt za více než 14 milionů korun, který tak zkvalitní vzdělávání v technických a řemeslných oborech.

„Otevřeli jsme laboratoř pro výuku elektro oborů. Je to úplně něco nového: nový software, nový způsob vzdělávání. Rychnovská průmyslovka se tak stala top školou v rámci celé České republiky a připravuje se na nové výzvy společnosti, jako je třeba elektromobilita,“ řekla náměstkyně hejtmana Martina Berdychová a dodává, že škola kromě inovací ve vzdělávání také nabízí nový tříletý učební obor operátor logistiky, který je u zaměstnavatelů velmi žádaný. „Novým vybavením odborných učeben například měřicími přístroji, kartami a panely pro automobilní techniku, simulačními panely systémů řízení spalovacích motorů a dalším doplňkovým vybavením za více než 14 milionů korun kraj podporuje zájem o technické a řemeslné obory mezi žáky. Součástí projektu byly i drobné stavební úpravy a zajištění rychlého a bezpečného připojení žáků na internet v budově školy,“ doplnil radní Václav Řehoř zodpovědný za krajské investice. V rychnovské průmyslovce vzniklo osm nových pracovišť, která budou sloužit žákům oborů autotronik,  mechanik opravář motorových vozidel, autoelektrikář, automobilová diagnostika a servis. V průběhu výuky může pořízené vybavení v jedné chvíli využívat až osm žáků a jeden pedagog.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Hradecký kraj

Zdroj: 28. 01. 2019     Mladá fronta DNES     Strana 54     Kraj Hradecký    Zuzana Zlinská

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.