Ministerstvo školství může dál posuzovat žádosti o založení nové školy podle toho, zda jsou ve školách v okolí volná místa

Před dvěma lety požádalo 18 senátorů Ústavní soud, aby zrušil část školského zákona. Chtěli, aby úřady o vzniku nové školy nemohly rozhodovat jen podle kapacity škol v okolí. Neuspěli. Senátoři se obrátili na Ústavní soud v době, kdy ministerstvo školství doslova z roku na rok zpřísnilo postup při posuzování žádostí o zápis nové školy do školského rejstříku. Začalo je totiž posuzovat i podle toho, zda neodporuje dlouhodobému záměru vzdělávání v České republice nebo v příslušném kraji. Do té doby při posouzení žádosti hrálo roli jen to, zda žadatel splnil všechny podmínky nutné pro zajištění provozu školy – například zda má kvalifikované zaměstnance nebo vhodnou školní budovu. Pak ale ministerstvo školství začalo brát v úvahu další kritérium – jak jsou naplněny školy v okolí. Například soukromých základních škol v té době přibývaly ročně zhruba čtyři desítky. Poté, kdy žádosti začaly být posuzovány i podle nového kritéria, těch kladně posouzených ubylo.
Podle senátorů, kteří Ústavnímu soudu návrh na zrušení této části školského zákona poslali, není možné o bytí, či nebytí nové školy rozhodovat jen na základě zmíněného dlouhodobého záměru, jehož obsah není v zákoně ani jasně vymezen, a je tak zcela v rukou úředníků a politiků. Navíc podle nich nová praxe ministerstva prý porušovala i právo rodiče zajistit dítěti nejlepší vzdělání.
„Rodiče chtějí pro své děti vždy to nejlepší vzdělávání. Ideálně by tuto poptávku měly pokrýt veřejné školy, ale pokud tomu tak není, je to právě na soukromých školách,“ říká senátor a bývalý ředitel veřejného gymnázia Jiří Růžička.

Regulace je právem státu

Ústavní soud nicméně všechny jejich argumenty zamítl. Stát podle něj může rozhodovat, jak zajistí povinné školní vzdělání. Podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka stát tím, že reguluje vznik nových škol, do ústavních práv nezasahuje – soukromé školy tvoří jen doplněk systému veřejného školství.
„Nález Ústavního soudu se může stát v budoucnu nejen brzdou, ale přímo zpátečkou před rok 1989, kdy jiné než státní vzdělávání nebylo možné,“ komentuje jeho usnesení senátor Michael Canov (STAN+SLK). Tvrdí, že soukromé školy budou moci už jen zanikat, neboť všude bude obsazeno veřejnými školami.
„Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě respektuji, ale nesouhlasím s ním. Dlouhodobé vzdělávací záměry podléhají politické koncepci. Příkladem může být Karlovarský kraj a jeho snaha omezit střední školy se všeobecným vzděláním a naopak preferovat učňovské,“ říká Růžička. Ten se snahy změnit současnou praxi ani přes rozhodnutí Ústavního soudu nevzdává. „Budeme zvažovat návrh novely školského zákona. Důležité ovšem je, aby došlo obecně ke zkvalitnění vzdělávání tak, aby rodiče nebyli nuceni pro své děti hledat alternativy,“ dodává Růžička.

* Fakta – Proč je důležitý zápis do školského rejstříku

* Zápis dává právnické osobě právo provozovat školu, například vydávat vysvědčení.

* Soukromá škola získává zápisem nárok na příspěvek ze státního rozpočtu na každého žáka. Jeho výše může dosahovat až 90 procent prostředků, které dostávají veřejné školy. Soukromé školy na rozdíl od veřejných mohou svůj rozpočet vylepšit školným.

* Děti, docházející do zařízení v rejstříku nezapsaných, tedy do tzv. komunitních škol, jsou oficiálně vzdělávané
doma. Musí chodit pravidelně na přezkoušení.

4 172 základních škol je celkem zapsáno do školského rejstříku.

215 soukromých základních škol funguje v Česku, před 10 lety jich bylo 68.

21 v ze 48 žádostí o zápis bylo přijato k 1. září 2018. O rok dříve uspělo 42 z 53.

Zdroj: 19. 07. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 3    Z domova

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Na konci dubna vláda schválila Národní program reforem, který má zajistit prosperitu země na další léta. Ve skutečnosti v dokumentu stát poprvé naplno přiznal, že v oblasti vzdělávání má problém, se kterým si zatím vůbec neví rady. V české společnosti, jež vždy měla v Evropě jednu z nejlepších dostudovaností škol, radikálně vzrůstá předčasné ukončování studia. Závazným cílem státu je držet podíl osob ve věku 18 až 24 let, které dosáhly základního vzdělání, ale pak vypadly ze školského systému, pod pěti a půl procenty. To se celkem bez problémů dařilo do roku 2014, od té doby ale křivka prudce roste.
„V roce 2015 hodnota přesáhla šest procent a v roce 2017 dosáhla hodnoty 6,7 procenta,“ přiznává studie.

Strach z maturity

Předčasné ukončování vzdělávání vyjádřené právě podílem „základoškoláků“, kteří si dál už nezvýší vzdělání, má v Česku tak úplně opačný trend, než je tomu v drtivé většině ostatních zemí EU. V těch dochází k poklesu či stagnaci míry odchodů ze vzdělávání, v Česku v posledních letech k jejímu setrvalému nárůstu. „Tento trend, který s sebou nese jednoznačně negativní ekonomický dopad pro všechny strany, je navíc silně regionálně specifický: Ústecký a Karlovarský kraj dosahují podílu 14,5 procenta, zatímco například Vysočina a Jihomoravský kraj mají míru předčasných odchodů nižší než tři procenta,“ varuje reformní plán.

Nedosažení cíle ve vzdělávání není jen špatné pro jednotlivce, ale tratí na tom celá společnost. Sociálně i ekonomicky. Hůře vzdělaný člověk má nižší mzdu, odvede méně na daních a pojištění, snáze spadne do dlouhodobé nezaměstnanosti a ze sociální sítě může více vyčerpat na dávkách.
Vypadávání ze vzdělávacího procesu dokonce proniklo ve velkém už do základoškolského vzdělávání. Významným fenoménem je ukončování povinné školní docházky dříve než v 9. ročníku základní školy. Podíl žáků, kteří v základní škole nedošli ani do osmého ročníku, natož devátého, na počtu všech žáků, kteří předčasně ukončili školní docházku, za poslední čtyři školní roky vzrostl. Ze 17,2 procenta (658 žáků) v roce 2014 jsme se dostali na 19,4 procenta (780 žáků) v roce 2017.
Neúspěch na základce má přitom velký vliv na ambice žáků v dalším vzdělávání. V Česku je navíc rozšířená nechuť ke škole ve srovnání s vyspělými zeměmi. Podle OECD třetina žáků do škol chodí nerada, polovina rodičů není spokojena s jejich stavem. Lepší vzdělávání než rodiče nakonec získá jen kolem 20 procent
dětí, což je jedna z nejnižších hodnot v OECD.

Systémově velkou změnou v poslední době bylo zavedení státní maturity. Ta byla a je politiky velebena jako nástroj standardizace ve velmi rozrůzněném českém vzdělávání. Na druhou stranu má i své náklady a nikdo příliš nemyslí na to, co s vyhozenými studenty, kteří obdrželi za erární prostředky znalosti, ale závěrečnou zkoušku nakonec nezvládli. Kolem čtyř procent středoškoláků neuspělo v minulých letech ani u třetího pokusu státní maturity. Od roku 2011, kdy začaly fungovat, do loňska se podíl neúspěšných každý rok mírně zvyšoval. Celkem tak z maturitních oborů odešlo za osm let bez řádně ukončeného vzdělání téměř 24 tisíc lidí, podobné množství maturantů se ke zkoušce ani nedostavilo. To je ročně asi tři tisíce studentů bez dokončeného vzdělání.
Debata o maturitách, jejich zpřísnění, případně zavedení povinné maturity z matematiky, je v Česku už roky v plném proudu. Nyní se ale přidává další prvek, který může studium studentům notně znechutit. Kraje, tedy zřizovatelé středních škol, mají rozhodovat o tom, jaké obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do
nich přijmou. Doteď o tom rozhodovali výhradně ředitelé škol. Předpokládaný počet přijatých uchazečů by tak školám musely schvalovat kraje. Ministr školství Robert Plaga se tomu bránil, ale nakonec podlehl.

Lze předpokládat, že kraje budou logicky prosazovat obory, u nichž se nedostává absolventů. Jinými slovy ty, které se mezi studenty těší nejmenší popularitě, což se může projevit v podobě dalšího růstu předčasně ukončovaného studia.
Uniklé miliardy Vládní Agentura pro sociální začleňování minulý rok vypracovala studii Ffinanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce, kde se pokusila dopočítat náklady na exodus studentů ze vzdělávacího systému. A to přes projektované celoživotní příjmy a případné dodatečné náklady sociálního systému.

„V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 zhruba o 13 milionů korun ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 milionů,“ počítá autor studie Roman Matoušek.
Takové rozdíly lze dopočítat i přesto, že poctivý student ve škole stráví delší čas a začne si i později vydělávat. Ale pak má výrazně vyšší příjem a menší pravděpodobnost nezaměstnanosti. Bez překvapení je nejhorší situace ve vyloučených lokalitách. „Ze vzdělávání tam předčasně odcházejí zhruba dvě třetiny žáků. Systémová opatření na zabránění předčasným odchodům by při počtu 1500 žáků z lokalit v jednom populačním ročník znamenala pro veřejné rozpočty možné zlepšení bilance do roku 2067 v rozmezí 1,78 miliardy v nízké variantě – snížení předčasných odchodů o 10 procent – až po 16,5 miliardy ve vysoké variantě, která počítá se srovnáním dosaženého vzdělání žáků z lokalit s aktuálním celostátním průměrem,“ projektuje Matoušek.

Celkově by tak větší tlak na dokončování sekundárního vzdělávání mohl státu přinést během několika let desítky až stovky miliard. Tendence je však podle statistik nyní přesně opačná. Místo maturity alespoň výuční list Soudě dle nového plánu reforem si ale politici problém nedostudovaných už uvědomují. Zatímco až dosud především oslavovali každou další tisícovku studentů, která neprošla u státní maturity, nyní už také řeší, zda je opravdu efektivní investovat nejprve do vzdělávání žáka a nakonec ho bez kvalifikace nechat padnout do nezaměstnanosti a drahé sociální sítě.

Jedním z řešení by mělo být podle navržených reforem zavedení kombinovaných vzdělávacích programů: „Kromě maturity by umožňovaly studentům získat rovněž i výuční list, což by znamenalo získání kvalifikace i v případě neúspěchu u maturitní zkoušky.“ Nově by tak na vybraných středních školách měl student ve třetím
ročníku získat výuční list, ve čtvrtém se pokusit o maturitu. I když ji nesloží, bude mít alespoň výuční razítko o kvalifikaci, kterou během několika let za státní peníze získal.

*Nedostudovat je pro všechny drahé Ffinanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání

Nejvyšší Celoživotní Zvýšení příjmů Celoživotní Změna bilance dosažené čisté příjmy oproti ZŠ bilance vůči oproti ZŠ

vzdělání (mil. Kč) (mil. Kč) státu (mil. Kč) (mil. Kč)

Základní a neukončené 23,45 x 7,33 x
Střední bez maturity 31,61 8,16 20,34 13,01
Střední s maturitou 40,44 16,99 29,93 22,60

ZDROJ: ROMAN MATOUŠEK: FINANČNÍ DOPADY PŘEDČASNÝCH ODCHODŮ ZE VZDĚLÁVÁNÍ PRO STÁT A JEDNOTLIVCE, AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ, 2018

Vývoj podílu osob ve věku 18–24 let, které dosáhly maximálně základního vzdělání a zároveň nejsou ve vzdělávání, v letech 2006–2017

ZDROJ: EUROSTAT, LABOUR FORCE SURVEY

Vzdělanostní struktura Česka
– Základní a nedokončené 18
– Střední bez maturity 33
– 31,2 Střední s maturitou/VOŠ
– Vysokoškolské 12,5
– Nezjištěno 5,3

ZDROJ: SLDB 2011 Lepší vzdělání než rodiče získá kolem 20 procent dětí, což je jedna z nejnižších hodnot v OECD.

Zdroj: 23. 05. 2019  Ekonom  Strana 30  Další témata – Vzdělávání   David Klimeš

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Dvě pětiny rodičů se domnívají, že víceleté gymnázium je pro dítě lepší než čtyřleté gymnázium. Tento názor zastávají především vysokoškoláci. Umístit dítě na osmileté či šestileté gymnázium jich chce 37 procent. Mezi lidmi bez maturity to je přibližně desetina. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro společnost Člověk v tísni.

Podle průzkumu si 44 procent rodičů myslí, že víceletá gymnázia jsou pro děti lepší než čtyřleté školy tohoto typu. Zhruba dvě pětiny lidí by na současném stavu víceletých gymnázií nic neměnily. Další dvě pětiny lidí by omezily počet dětí na těchto školách tak, aby byly jen pro nejnadanější.

Názor na gymnázia se mění s dosaženým vzděláním a věkem. Víceleté gymnázium plánuje pro své dítě 37 procent vysokoškolsky vzdělaných rodičů, oproti 17 procentům lidí s maturitou a 11 procentům těch bez maturity. Za hodnotnější než kombinaci základní školy a čtyřletého gymnázia považují víceletá gymnázia hlavně starší lidi. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 1500 lidí ve věku 25 až 60 let, kteří jsou rodiči dětí ve věku od tří do 26 let.

„Přestože dominantním důvodem pro přechod dítěte na víceleté gymnázium je pro všechny rodiče očekávané zvýšení šancí přijetí na vysokou školu, je zjevné, že šance dětí jsou výrazně závislé na rodinném zázemí a vzdělání rodičů, což jednak není fér vůči dětem, ale není to ani výhodné z hlediska celé společnosti,“ řekl ředitel vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni Tomáš Habart.

Vysokoškolské vzdělání si pro své děti přejí dvě třetiny rodičů, kteří mají sami vysokoškolský diplom. Mezi lidmi s maturitou je to 36 procent a u rodičů bez maturity zhruba pětina. Maturitu by si pro dítě přálo 58 procent lidí, kteří tuto zkoušku absolvovali, a 62 procent těch, kteří ji nemají.

Pokud si rodiče přejí pro své dítě vysokoškolskou dráhu a jejich potomek má výborné známky, přihlásí ho k přijímacím zkouškám na víceleté gymnázium v 37 procentech případů. Zhruba pětina dětí z rodin, které si pro potomka přejí vysokou školu, pak na víceletých gymnáziích nemá výborné známky. A naopak 16 procent žáků z rodin, které o vysokou školu pro dítě neusilují, mají známky výborné.

Kolem 38 procent rodičů se domnívá, že kvalita základních škol se po odchodu části dětí na víceletá gymnázia zhorší. Mezi vysokoškolsky vzdělanými má tento názor 47 procent lidí. „To může znamenat, že ‚ambiciózní‘ rodiče vnímají odchod dětí na víceletá gymnázia jako faktor negativně ovlivňující kvalitu základních škol a volí pro své děti přechod na víceletá gymnázia i právě proto, aby jejich dítě nezůstalo na – domněle zhoršeném – druhém stupni základní školy,“ uvedli autoři průzkumu.

Mezi důvody, proč se rodiče nakonec pro přijímací zkoušky na víceleté gymnázium nerozhodnou, uvedli dotazovaní ohledy na dítě, neochotu vytrhávat ho z kolektivu spolužáků či obavy z neúspěchu či náročnosti víceletého gymnázia.

Zdroj: www.tyden.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Učitelé jsou nedostatkové zboží a navíc spousta z těch současných brzy odejde do penze. Ministerstvo školství proto chystá novelu zákona, která má lidem bez vysokoškolského pedagogického vzdělání umožnit dát se na učitelskou dráhu, a to i na druhém stupni ZŠ. Odborům se to však nelíbí, protože by kvalita výuky mohla jít dolů.
Po čtyřech letech od zpřísnění podmínek se tedy opět uvolňuje prostor lidem, kteří chtějí učit, ale nejsou to profesionální kantoři s pedagogickou, psychologickou a didaktickou průpravou.

„Neučitelé“ si mohou vzdělání doplnit

„Návrh umožňuje řediteli školy na dobu nejvýše tří let uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele jakéhokoli magisterského programu pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni ZŠ a ve SŠ a dále odborníkům z praxe, pokud odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,“ sdělila Právu mluvčí resortu Aneta Lednová.
Ředitelé by podle ní měli i prostředky na to, aby si tito „neučitelé“ mohli vzdělání během dvou let doplnit.

Plný úvazek

Lidé z praxe by navíc na středních školách mohli nově pracovat i na plný úvazek. Proti novele však brojí školské odbory, které si právě přísnější podmínky vynutily. „V současnosti mohou učit pouze na SŠ odborníci z praxe. Třeba ekonom může učit matematiku, a to za předpokladu, že si dodělá pedagogické minimum. Nedovedu si představit, že člověk ze zemědělské univerzity, specialista v oboru chovatel, by mohl jít učit na druhý stupeň češtinu,“ řekla Právu místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová. Mezi všeobecné předměty se kromě češtiny a matematiky řadí také třeba fyzika nebo dějepis.
„Jsem češtinářka, a kdybych chtěla učit dějepis na 2. stupni, tak se budu učit, co v tom dějepise říct. Ale nikdo už mě nenaučí, jak to učit. Tím chceme zvýšit kvalitu vzdělávání?“ zdůraznila. „Zásadně s návrhem nesouhlasíme. Společně s Asociací děkanů pedagogických fakult jsme dvě připomínková místa, která podala rozpor. Ministr řekl, že se o tom bude ještě jednat,“ řekl Právu šéf odborů František Dobšík.

Tisíce si dodělávaly učitelské vzdělání

Ministerstvo zatím ale nemá k ruce ani přesnou analýzu, kolik učitelů by v blízké době mohlo chybět. Dotazníkové šetření bylo zahájeno minulý týden a výsledky by mohly být hotové koncem února. Nicméně je nesporné, že český učitelský sbor patří k nejstarším ve vyspělém světě. To, jak učitelé školy opouštějí za lepším, už Právo rovněž popsalo. A z pedagogických fakult mladí učitelé do škol velmi často ani nenastupují, protože se svým vzděláním mají širokou škálu uplatnění za méně náročných podmínek.

Poměrně razantní zvyšování kantorských platů z posledních let se na zájmu o vstup na pedagogické fakulty nebo přímo do škol ještě projevit nemohlo. A neutěšené situaci nepomohlo ani zpřísnění podmínek z roku 2015, kvůli čemuž pověsily kantořinu na hřebík stovky, možná tisíce vyučujících.

Pedagogické vzdělání se stalo pro výuku podmínkou z popudu odborů. Podle zákona měli neučitelé deset let čas si pedagogické vzdělání dodělat.

Zdroj:16. 01. 2019   Právo   Strana   1   Titulní strana   Jiří Mach

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Absencí na středních školách je už tolik, že žáci často nezvládají učivo a nakonec předčasně odcházejí bez výučního listu či maturity. U dvouletých učebních oborů je to v průměru každý třetí.

„Nízká vnitřní motivace žáků ke vzdělávání a malý zájem o průběh a výsledky vzdělávání ze strany zákonných zástupců žáků zejména v učebních oborech souvisejí s vysokou mírou školní neúspěšnosti a odchody ze vzdělávání,“ stojí ve výroční zprávě České školní inspekce za uplynulý školní rok.
Podle ní vychází v průměru 137,1 zmeškané hodiny na žáka ve středním školství, z toho 58,9 je neomluvených. Příčin záškoláctví je vždy několik současně. Z 82 procent jde o „nepřizpůsobení se školnímu režimu“.
Vliv rodinného prostředí byl zaznamenán v polovině případů a ve 36 procentech neomluvených hodin měly vliv volnočasové aktivity. „Ke zlepšení nepomáhají ani opatření škol, tedy ani restrikce, ani motivace žáků formou stipendií, případně různých příspěvků vázaných na docházku,“ napsali inspektoři.

Předčasnými odchody ze středního vzdělávání se před dvěma lety zabývala studie Jany Trhlíkové z Národního ústavu pro vzdělávání, která obsahuje zatím nejdostupnější údaje.

Rodiče své děti často kryjí

Podle ní končil bez certifikátu v průměru každý osmý žák ze středního stupně škol a oborů.

Zatímco z gymnázií odešlo bez maturity asi pět procent studentů, na dvouletých oborech skončila bez výučního listu třetina. Bez středoškolského vzdělání přitom mají mladí lidé mizivé šance na uplatnění. A jen málokterý z těch, kteří odešli, se uchytí v jiném vzdělávacím zařízení.
S absentéry bojuje i Střední odborná škola logistická a střední odborné učiliště Karlovy Vary-Dalovice.
„Když se podíváme do minulosti, tak stav se zhoršuje, ale v posledních letech se nám to podařilo udržet na únosné míře. I u těch tříletých oborů, které bývají problematičtější, je ta docházka solidní,“ řekl Právu zástupce ředitelky školy Vlastimír Sunek.
Podle něj si začali učitelé pečlivě hlídat docházku a náznaky záškoláctví ihned konzultují s rodiči. Nicméně najdou se i takoví, kteří své děti kryjí.

„Nemohou se o děti v klidu starat, a tak když nechtějí něco řešit, tak tu omluvenku prostě podepíšou,“ popsal.

Chybí motivace

Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která situaci ve školách mapuje, zdůraznil, že podmínky ve školách se zásadně liší.

„Základní problém je demotivace. Ta se projevuje na průmyslovkách a odborných školách. Tam najdete školy, kde ty děti víc nejsou, než jsou,“ řekl Právu.

Není to žádná podřadná práce

Podle něj lze hledat kořeny ztráty motivace na druhém stupni ZŠ.  „Myslím si, že to jsou lidi,  kteří jsou vzdělavatelní, ale ten systém je odsune stranou někdy v 6. a 7. třídě, kdy jsou v problémovém věku. Vědí, že na učňák se dostanou všichni, takže se nijak nesnaží, a školy se soustředí na ty děti, které aspirují na střední školy,“ domnívá se Feřtek.

„Na učňáky jdou lidé s tím, že je to tak trochu prohra. Učení je nebaví, do školy se jim moc nechce, ale jiná možnost není, tak co jim zbývá. Takže tam chodí co nejméně,“ doplnil.
Feřtek vidí chybu i v systému financování škol. Pokud totiž škola dostává peníze podle počtu žáků, pak mohou neomluvené absence i tolerovat, aby nemusela výtečníka vyhodit.
Podle Feřtka by měl chystaný kariérní řád lákat nejlepší učitele právě do těchto škol.
„Učit na učilišti se bere jako podřadná práce, přitom je to tam desetkrát těžší. Na gymnáziu jsou děti schopny se naučit tabulky pozpátku, když jim to přikážete. Na učilišti po vás hodí houbou,“ uzavřel Feřtek.

Zdroj: novinky.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.