Zdravotnické školy připravují odbornice a odborníky v nelékařských zdravotnických profesích od sester a záchranářů přes laboranty, zubní techniky, dentální hygienisty, nutriční terapeuty, zdravotnické asistenty až po rekondiční maséry. Prakticky všechny školy se kromě přípravy budoucích zdravotníků věnují i vzdělávacím a osvětovým akcím pro veřejnost.

Zdravotničtí pracovníci se běžně setkávají s pokročilou technikou a s nejmodernějšími farmaceutickými přípravky.
Nakolik jsou žáci a studenti zdravotnických škol v kontaktu s reálnou praxí? Dotazníkové šetření potřeb SŠ a VOŠ ze závěru loňského roku potvrdilo, že právě odborné vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli je pro „zdrávky“ jednoznačnou prioritou. Více než 90 % VOŠ zdravotnických uvádí, že se odborníci z praxe přímo podílejí na výuce.
Například na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Hradci Králové působí na 50 externistů – vyučují zde lékaři, sestry i laboranti z FN Hradec Králové, z lékařské i farmaceutické fakulty UK. Podobně na tom je SZŠ a VOŠ zdravotnická v Plzni, jež spolupracuje se 78 odborníky z plzeňské FN i LF UK, zdravotnické záchranné služby i z dalších státních a soukromých pracovišť.

O stáže je zájem

„U zubních techniků jsme vyzkoušeli také tandemovou výuku pedagoga školy s odborníkem z praxe – studenti byli z takto organizované výuky nadšeni,“ uvádí ředitelka královéhradecké školy PaedDr. Soňa Lamichová. „Bohužel to není a z finančních důvodů ani nemůže být běžná praxe, nicméně projekt šablon nám ji umožnil a naplánovali jsme ji také v navazujícím projektu šablony II,“ dodává. (Šablony vyhlašované MŠMT jsou projekty se zjednodušeným vykazováním financované z ESIF – pozn. aut.) Oslovená plzeňská škola je využívá rovněž k financování stáží pedagogů na moderních zdravotnických pracovištích. Zájem o stáže pedagogů má více než 70% VOŠ, jak ukázalo zmíněné šetření projektu Podpory krajského akčního plánování.

Odborníci z praxe se účastní rovněž tvorby školních vzdělávacích programů (ŠVP). „V rámci jejich akreditace se podílejí na koncepci a obsahovém zaměření modulu, který vyučují. Individuálně spolupracují s koordinátorem daného oboru,“ doplňuje PhDr. Ivana Křížová, ředitelka SZŠ a VOŠ zdravotnické v Plzni, která byla vyhlášena „Zdrávkou roku 2018“. V Plzni se odborníci jako členové zkušebních komisí účastní také absolutorií studentů, což je v rámci ČR praxe obvyklá zhruba u poloviny VOŠ.

Jako naprostou nezbytnost vidí ředitelka Soňa Lamichová z Hradce Králové účast odborníků při tvorbě studijních materiálů: „Máme řadu aplikací přístupných v prostředí internetu. Ve spolupráci s předními odborníky z klinických pracovišť FN HK, špičkových soukromých zařízení, zejména v oblasti stomatologické péče, a odborníků z farmaceutické fakulty UK jsme vytvořili multimediální výukové materiály pro čtyři obory.“ V rámci celorepublikového projektu Inovace vyššího odborného vzdělávání zde vznikají další tzv. otevřené digitální zdroje – velkou část jejich autorů, korektorů a recenzentů představují právě odborníci z praxe.

Studenti v terénu

Odborné praxe žáků a studentů, zpravidla na pracovištích regionálních zaměstnavatelů, zajišťuje více než 90 % zdravotnických škol, byť se jejich organizace liší podle ŠVP jednotlivých oborů.

Plzeňští žáci střední zdravotnické školy stráví na pracovištích 1 až 2 dny v týdnu, studenti VOŠ i blokově 1 až 8 týdnů. Budoucí hradečtí zdravotníci vykonávají v nemocnicích, v lékárnách a zubních laboratořích několikatýdenní souvislé praxe, v oboru Diplomovaná všeobecná sestra až 9 týdnů v jednom semestru. Součástí výuky jsou odborné exkurze seznamující s vysoce specializovanými zdravotnickými pracovišti. „V rámci ČR vyhledáváme ta, kde neprobíhá běžná odborná praxe,“ doplňuje Soňa Lamichová. Exkurze plzeňské školy rozšiřují pohled na oblast zdravotnictví a sociální péče o zařízení pro zdravotně či sociálně znevýhodněné (ústav sociální péče, stacionář, psychiatrická nemocnice, dětský domov, diagnostický ústav, domov pro seniory, Dům světla, Domov sv. Zdislavy pro matky a dítě v tísni…). Plzeňská SZŠ a VOŠ dlouhodobě spolupracuje s nemocnicemi v kraji (Klatovy, Domažlice, Stod, Rokycany, nemocnice Primaved, Mulačova nemocnice, Dětské centrum, krajská zdravotnická záchranná služba), kvůli zájmu o nábor absolventů ji aktivně oslovují i zdravotnická zařízení z Karlových Varů, Hořovic či pražská VFN. Stěžejní je podle ředitelky Křížové spolupráce s plzeňskou fakultní nemocnicí – v rámci reflexe pracují oba partneři s vyhodnocováním zpětné vazby prostřednictvím evaluačních dotazníků a management školy i FN se schází k pravidelným konzultacím.

„Díky projektům podpořeným z programu Erasmus+ a z Norských fondů odjíždějí někteří žáci na dvou až třítýdenní stáže do Norska, Anglie a na Slovensko. Plánujeme tříměsíční stáž studentů oboru Diplomovaná všeobecná sestra v Anglii a stáže pedagogů v Norsku,“ říká Soňa Lamichová. Dodává však, že tato forma rozvoje odborných kompetencí žáků i pedagogů je možná pouze díky projektům a závisí na míře jejich finanční podpory. Budoucí zdravotníci z Plzně praktikují ve slovenské Nitře a v sousedním Německu.

Zdrávky pro veřejnost

Zdravotnické školy fungují i jako centra dalšího vzdělávání a celoživotního učení. V té plzeňské například vybudovali edukační centra zaměřená na zdravý životní styl, první pomoc, dentální hygienu a nutriční terapii, která oslovují různé cílové skupiny – děti z MŠ i ZŠ, pedagogy, pracovníky partnerských firem i širší veřejnost včetně seniorů. Edukační centrum nabízí tematické projektové dny pro žáky, vzdělávání pro zdravotnické asistenty, simulační nácvik záchrany života, dentální poradenství i poradenství ke zdravému stravování a životnímu stylu. Speciálně pro pedagogy je určen vzdělávací program předlékařské první pomoci, o který je značný zájem.

Různě zaměřené kurzy první pomoci nabízí pedagogům, široké veřejnosti i v rámci firemního vzdělávání také hradecká zdravotnická škola. Zareagovala rovněž na problém nedostatečné kapacity předškolních zařízení a zájem žen o možnost profesního uplatnění v péči o nejmenší – nabízí 160hodinový akreditovaný kurz s následnou možností složit zkoušku a získat profesní kvalifikaci Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro dětské koutky.

Nedostatek zdravotnických pracovníků významně urychluje spolupráci škol a zaměstnavatelů. Ukázkovým příkladem jsou podle ředitelky Lamichové společné prezentace na propagačních a náborových akcích v rámci kraje, případně kombinace stipendií a náborových příspěvků ze strany nemocnic určené budoucím sestrám.

Plzeňský kraj se snaží podpořit užší spolupráci škol s nemocnicemi projektem Studuj srdcem – aktivity propagující význam zdravotnických oborů mají cílit na děti nejen v základních, ale už i v mateřských školách. *

Daniela Kramulová, publicistka projektu P-KAP, Národní ústav pro vzdělávání; publicistka projektu P-KAP

Zdroj: 28. 06. 2019   Komora.cz   Strana 48    Podnikání personalistika & vzdělávání

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Předmět technika jednoznačně patří do českých základních škol, píše VLADIMÍR BARÁK.

Stovky rozhořčených reakcí vzbudil záměr ministerstev školství a průmyslu zavést do českých základních škol nový předmět s názvem technika. Podle některých neziskovek a progresivistických rodičů jsou dílny a manuální činnost přežité. Nemají pravdu. Budoucnost světa je v technologickém pokroku a lidské schopnosti řešit základní problémy – doma i v zaměstnání.
Nejprve si shrňme fakta. Duo workoholiků (pracujících osmnáct hodin denně), premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, si během jedné ze spanilých jízd po republice poslechlo odborníky z Olomouce, jak je nutné vést děti k manuální zručnosti. Že dnešní děti jsou jednoduše nemehla. Ani jeden ze zmíněných pánů neoplývá přílišnou trpělivostí, schopností strategického postupu a sociální inteligencí, a tak se po krátké diskusi oba politici shodli, že je tedy potřeba nějaký školní předmět, který situaci změní. A aby to mělo efekt, bude předmět povinný. To si následně, jistě s velkým zaujetím, na stránkách zpravodajských on-line deníků přečetl ministr školství Robert Plaga, jenž ještě v březnu pro Hospodářské noviny uvedl: „Technika jako předmět nemá být povinná, příkazů už bylo dost.“

U šéfa Babiše je ale zvykem, že pravdu má vždy ten, kdo se k němu dostane a zaujme ho jako poslední. A Plaga to moc dobře ví! Informaci, že jím reprezentované instituce čeká změna v podobě nového předmětu technika, tedy přijal jako ukázkový pracant a výsledek byl po pár dnech na stole: už od letošního září budou mít dílny v rozvrhu děti v 53 pilotních školách. Od roku 2022 by pak podle vyjádření ministra průmyslu Havlíčka (!) z minulého týdne mělo jít o povinný předmět. Děti se naučí pracovat s nástroji, jako jsou šroubovák, kladívko či kleště, ale též s moderními technologiemi jako lasery nebo 3D tiskárnami.
Bez ohledu na chyby v procesu (tak trochu vynechání ministra školství) je ale cíl stanoven správně. Již od útlého věku vést děti k manuální činnosti, kterou poté budou moci rozvíjet ve středních a třeba následně vysokoškolských institucích. Proto je nutné tuto inovaci českého školství podpořit. O to více zamrzí hlasitá reakce odpůrců, jež bohužel získala i velmi silný mediální ohlas. Jeden z hojně sdílených komentářů, napsaný matkou dvou malých dětí, například zněl: „To je neuvěřitelné. Vidíme, že všechnu práci za nás budou dělat roboti, že 21. století už není o manuální lidské práci. Ale co udělá ten trouba Babiš? Vrazí dětem do ruky šroubovák!“ Paní, posílená stanovisky expertů z neziskovky EDUin či Učitelské platformy, si vysloužila stovky lajků, mnozí uživatelé Facebooku přikyvovali: záchranou už prý mohou být jen soukromé školy, kde se děti skutečně připravují na budoucnost a neztrácejí čas experimenty s nářadím. Daleko lepší prý je, když děti píší eseje. Například o globálním oteplování, o životě se dvěma maminkami (tatínky) nebo o důležitosti evropské integrace… To je alespoň dojem, který získá čtenář z facebookových statusů a komentářů.

Samozřejmě že společenské vědy jsou důležité. Rozhodně nás však samy o sobě dostatečně nepřipravují na dobu, jež se často označuje číslovkou 4.0 (proto průmysl 4.0, školství 4.0, práce 4.0, atd.). Tato doba přinese obrovské množství výzev (viz například rozhovor s ředitelem Ústavu informatiky AV ČR prof. Emilem Pelikánem na straně 104). Potřebujeme odborníky, již těmto výzvám budou schopni čelit. Při práci s roboty se šroubováku asi nevyhneme. Nejde ale jen o tolik specifi cká povolání, jako je seřizovač robotů. Potřebujeme přece i lidi „multifunkční“, kteří dokážou pružně vyřešit každodenní drobné nehody. Kape kohoutek? Viklá se židle? Z kuchyňské linky vypadla dvířka? Dobrý kutil (kutilka) si s takovými problémy dokáže poradit. Kutil se ale nikdy nestane kutilem, pokud se včas nedostane do styku se dřevem, plastem, nářadím. Přitom platí, že pro nabytí nových dovedností je dětství a mládí nejvhodnějším obdobím. Ve skutečně moderních státech to pochopili: proto dílny v různých podobách (jako techniku, technickou výchovu, základy techniky…) nalezneme v tolik obdivovaných skandinávských zemích, ale také třeba ve Švýcarsku, Belgii či u lídrů technologického pokroku a ekonomického progresu – Německu či Rakousku. Pokud chceme být ve světě konkurenceschopní, je technika do škol třeba. A ministr školství (potažmo celá vláda) si v jejím zavádění zaslouží podporu.

Zdroj: 24. 06. 2019    Týden    Strana 26    Názory a komentáře

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Firmám se nedostává lidí, kteří obstojí v praktickém provozu. Vychovat si je mohou ze studentů

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – Dalších pět milionů z krajské pokladny má coby příspěvek firmám na odborné stáže studentů prohloubit propojení zaměstnavatelů a škol. Podniky v regionu dlouhodobě bojují s nedostatkem především technicky vzdělaných lidí, studijní pobyty mají situaci řešit.
„Zoufale nám chybějí lidé, kteří jsou na praxi připraveni. Odborné stáže pomohou firmám vyřešit problém s nedostatkem kvalitních zaměstnanců a přínosné jsou i pro samotné stážisty, kteří mají větší šanci po studiu najít dobrou práci,“ komentoval hejtman Ivo Vondrák.
Odborné pobyty studentů ve firmách kraj podpořil už v minulosti, kdy mezi 54 projektů firem rozdělil osm milionů korun. Cílí především na technicky zaměřené firmy, zapojit se mohou ale i společnosti zabývající se ekologií, zemědělstvím či zdravotnictvím. Stážisté mají v každé z nich svého mentora, který je do praxe uvede.

Minulá výzva ukázala, že student může být pro firmu přínosem i po odborné stránce. „Student energetiky pomohl vyřešit problém odstraňování rtuti ze spalin laboratorního hnědouhelného kotle,“ zmínil jeden z úspěchů projektu hejtman. Podle studentů je stáž dobrou zkušeností. „Dostal jsem příležitost pracovat na velkých marketingových kampaních, velkou zkušeností pro mě bylo i focení mistrovství světa v beachvolejbalu v Ostravě,“ popsal Matouš Kotula, který se zabývá fotografií a grafikou a absolvoval stáž v reklamní agentuře. Dodal, že se naučil i lépe hospodařit s časem. Školy potvrzují, že firmy mají o jejich studenty zájem. Druháci a třeťáci Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Ostravě chodí na dvoutýdenní souvislé stáže. „Setkání s praktickým provozem je pro ně přínosem. Máme i studenty, kteří už v průběhu studia pracují. Po stáži jim firma zadává konkrétní projekty a oni si takto dokážou zajistit ekonomický profit,“ řekl ředitel školy Jaroslav Král.
Dodává, že firmy chtějí studenty po škole i zaměstnat. „Protože ale většina studentů míří na vysokou školu, moc na to neslyší. Nabídky zveřejňujeme a rozesíláme absolventům e-mailem,“ dodal Král. Absolventy či brigádníky z řad studentů poptávají firmy i po ostravské Střední průmyslové škole stavební. I ti stážují dva týdny. „Když se jim podaří najít firmu, jež odpovídá předmětu jejich zájmu, velmi je to posune dál,“ hodnotí zástupkyně ředitele Zdeňka Klečková.

Zaměstnavatelé v kraji prakticky zaučují studenty nejen skrze stáže, ale i prostřednictvím dalších forem spolupráce, jako je takzvané duální vzdělávání, kdy mají studenti oborů s pravidelnou praxí výukové hodiny přímo v provozech.
Například podle ostravské huti ArcelorMittal, jednoho z největších zaměstnavatelů v kraji, je to nutnost. „Do praktického vzdělávání se zapojujeme proto, že část absolventů musíme doškolovat. U nás absolvují kvalitní praktickou výuku v reálném pracovním prostředí, dobře se seznámí s fungováním firemních procesů a získají zkušenosti od expertů, kteří se v oboru pohybují desítky let,“ vysvětlila mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková.
Byť huť možnost příspěvku kraje zatím nevyužila, v tuto chvíli má na stážích na osmdesát studentů. V pilotním projektu duálního vzdělávání podporuje dalších 62 studentů dvou středních škol. Netají, že si je vychovává, aby je zaměstnala. „Je ideální, když se stážisté po škole vrátí do prostředí, jež znají a mají již pracovní
zkušenosti s našimi provozy a pracovišti,“ dodala mluvčí.

8 milionů už podpořilo stáže dříve. Rozdělily se mezi 54 projektů firem různých typů.

Zdroj:

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Na vzdělávání přispívají miliony korun ročně, ale nevidí výsledky. Čtyři velké nadace se proto rozhodly spojit síly a založit jednu velkou organizaci s názvem Eduzměna. Nadační fondy Avastu, České spořitelny, Karla Janečka a OSF teď společně plánují vybrat region, který problémy ve vzdělávání trápí nejvíce, zaměřit se na něj a pět let se mu věnovat.

„Postupně se rozevírají nůžky mezi regiony. Kvalita jednotlivých škol se liší, nedaří se všechny rozvíjet stejně. Rozhodli jsme se pro dlouhodobější zásah, abychom dokázali, že díky systematické podpoře se za pět let mohou zlepšit výsledky všech dětí na školách v regionu,“ hlásí ředitel Eduzměny Zdeněk Slejšek.
Jeho tým si už nechal zpracovat detailní analýzu problémů v českém vzdělávání. Ta kromě starších dat využila informace získané z rozhovorů s učiteli a dalšími experty na vzdělávání. Ukázala, že mezi hlavní problémy patří zhoršující se znalosti dětí na druhém stupni základních škol, velké rozdíly mezi výsledky škol různých typů a v jednotlivých regionech a také to, že děti chodí do školy nerady.

Fond má nyní vytipovaných deset regionů, vylosuje z nich jeden, který od roku 2021 začne podporovat. Region má patřit mezi průměrné, co se týče výsledků žáků i ekonomické situace jejich rodičů. Celý projekt vyjde zhruba na 200 milionů korun, většinu peněz poskytnou samy nadace.
Eduzměna vybere třicítku škol od mateřských po střední a poskytne jim podpůrný tým. Kromě odborníků v týmu bude platit také třeba kurzy pro učitele, na které by školy za normálních okolností neměly peníze.
Týmy budou tvořit lidé ze vzdělávacích organizací, jako je například Elixír do škol nebo EDUin, který Slejška pomáhal zakládat a do roku 2017 jej vedl.
Učitelům budou experti pomáhat s tím, jak komunikovat s rodiči žáků, jak si co nejlépe připravit vyučovací hodiny nebo jak je udělat zábavnější, aby děti chodily do školy raději než teď. „Chceme, aby učitelé dokázali lépe hodnotit svoji práci, aby se zlepšovali nebo aby se mohli navštěvovat v hodinách a poskytovat si navzájem ke své práci zpětnou vazbu,“ říká Slejška.

Během pětileté podpory vybraných škol chce nadace dosáhnout toho, aby výuka začala děti bavit a zlepšily se v matematice, přírodovědě i čtení, které jim nyní dělají často potíže. Škola by jim měla také pomoci v tom, jak si poradit v různých životních situacích a umět řešit různé problémy.
„Chceme najít taková opatření, aby rodiče nemuseli přemýšlet, do jaké školy dítě dají, protože všechny budou velmi dobré. Předpokládáme, že nějaký recept bude existovat pro každou školu,“ míní Slejška. Ředitelům zase poradci pomohou s úřadováním, které jim nyní zabírá hodně času. Budou se také snažit nastartovat spolupráci mezi řediteli jednotlivých škol v regionu. Slejška upozorňuje, že ředitelé jsou často na svoji práci sami, podle něj by pomohlo, kdyby se mohli o práci navzájem radit.
Tvůrci projektu počítají i s informační kampaní pro rodiče. „Ukazuje se, že právě rodiče bývají často brzdou změn. Je potřeba, aby porozuměli tomu, proč se ve škole například nemá známkovat, ale slovně hodnotit a proč je potřeba zavádět nové metody výuky,“ vysvětluje ředitel Eduzměny.

PROBLÉMY ČESKÝCH ŠKOL – Analýza hlavních problémů českého školství zpracovaná pro novou nadaci Eduzměna ukazuje následující potíže. Klesá znalost matematiky a přírodovědy, podprůměrná je schopnost číst na konci základní školy. Jsou velké rozdíly v kvalitě různých typů škol i rozdíly mezi regiony, výsledky žáků silně závisí na rodinném původu. Dokládá to průzkum PISA, mezinárodní testování znalostí studentů připravované
Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Šikana je velmi častá. Ve výzkumu PISA zkušenost s ní uvedlo 25,4 procenta českých žáků, což patří mezi nejhorší země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kde je průměr 18,7 procenta. Žáci jsou často neúspěšní u maturit. V Česku je zhruba pět procent těch, kterým se nepodaří maturitu složit ani na třetí pokus.
Škola žáky nenaučí rozumět informacím z médií a správně je vyhodnocovat. Neexistuje samostatný předmět, který by se mediální gramotnosti věnoval. Absolventi některých typů škol mají problém uplatnit se na trhu práce. Učení děti nebaví. Jen 68 procent žáků čtvrtých tříd chodí do školy rádo, mezinárodní průměr je přitom 86 procent. Čeští učitelé umí pracovat s motivovanými žáky, v práci s méně úspěšnými jsou motivováni méně a zodpovědnost vidí hlavně na straně rodiny. Skoro polovina učitelů má zájem o vzdělávání, které se týká chování žáků, pouze třicet procent učitelů takový kurz absolvovalo.

Zdroj:14. 05. 2019    Hospodářské noviny    Strana 3    Události   Michaela Endrštová, Markéta Hronová

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Dynamický rozvoj moderních technologií staví před budoucí produktivní členy společnosti výzvy, které jsou odlišné od 20. století. Neumíme sice definovat, jaké pracovní pozice budou v budoucnosti potřeba, umíme však definovat, co musí umět budoucí zaměstnanci, živnostníci a podnikatelé, aby se ve společnosti uplatnili. Cílem vzdělávání vždy musí být žák a student. Je třeba rozvíjet komplexně jeho osobnost, a to rovnoměrně v těchto oblastech: znalosti (vím), dovednosti (umím znalosti použít), postoje (chci se vzdělávat, pracovat, podnikat) a schopnosti (když vím, umím a chci, abych dokázal realizovat konkrétní projekty a záměry). Proto je klíčové v žácích a studentech podporovat jejich vnitřní motivaci.

Obsah vzdělávání musí být odvozen od této teze, a to včetně ověřování znalostí, dovedností, postojů a schopností. Tomu se musí uzpůsobit přijímací zkoušky na střední školy, maturitní zkoušky i přijímací zkoušky na vysoké školy. S tím souvisí i nutná redukce obsahu a celková revize rámcových vzdělávacích programů na středních a základních školách, ale i výukových programů na školách vysokých. Při přechodech na vyšší stupeň vzdělávání musí být dán větší akcent na prověřování studijních schopností daného jedince, na dlouhodobou práci s ním za pomoci kariérových poradců, a s tím je nutné intenzivně začít již na základních
školách. Je nutné respektovat vyšší míru propojování formálního a neformálního vzdělávání, systematicky podporovat žáky a studenty s nižší mírou schopností, ale též žáky a studenty s vyšší mírou nadání. Systémovými opatřeními umožnit rozvíjení talentu všech žáků a studentů bez ohledu na jejich sociálně-ekonomické zázemí.

Je nutné jasně formulovat míru základních potřebných gramotností, kterých každý žák či student musí dosáhnout při přechodu do dalšího stupně vzdělávání. K těmto základním gramotnostem získá žák a student další znalosti a dovednosti, vyplývající z míry jeho nadání, zájmu, profilace jím navštěvované vzdělávací instituce, ale též díky neformálnímu vzdělávání a samostudiu. Bezpodmínečná potřeba celoživotního vzdělávání zvýrazňuje nutnost umět se učit, což je rozdílný pojem od našprtání se na písemku či zkoušení, na konkrétní znalostní test. Je třeba tuto schopnost rozvíjet a podporovat. Dříve bylo klíčové umět najít potřebné informace, nyní roste důležitost se ve velkém množství informací orientovat. S tím souvisí pojmy jako kritické myšlení, digitální a mediální gramotnost, ale i vytváření společenských postojů, které zvýrazní schopnost žáka a studenta odolávat svodům konspiračních teorií, jednoduchých řešení a různých společensky nebezpečných ideologií.

Radko Sáblík, ředitel střední průmyslové školy

Zdroj:10. 05. 2019    Mladá fronta DNES    Strana 13    Názory

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.