Po programech celoživotního vzdělávání, které pořádají vysoké školy, je poptávka rok od roku větší. Studenti jakéhokoli věku si v jejich rámci platí kurzy, a to většinou bez nároků na akademický titul. Na překotně vyvíjejícím se trhu práce si tak vylepšují pozici, rozšiřují rozhled a zdokonalují si své schopnosti čelit novým problémům. V roce 2013 se do programů celoživotního vzdělávání na vysokých školách zapojovalo 52 tisíc lidí, v roce 2016 jich už bylo 72 009 lidí. Novější statistiky nejsou sice k dispozici, ale předběžné odhady vzrůstající trend potvrzují.

Vysoké školy nabízejí různé kurzy, ať už zájmové, nebo zaměřené na výkon povolání. Jejich cena se značně liší, mohou vyjít na pár stovek za semestr nebo i na 200 tisíc. Ale všechny přednášky na VŠ jsou přístupné veřejnosti zdarma. Univerzity mají také program pro seniory. Posluchačem tzv. univerzity třetího věku se může stát každý občan, který dosáhl důchodového věku, anebo držitel průkazu ZTP pro zdravotně postižené osoby.

Výuční list už za rok

Na Univerzitě Karlově je u většiny kurzů podmínkou pro přijetí středoškolské vzdělání s maturitou. V některých případech může být podmínka středoškolského vzdělání prominuta. Poplatek za kurz se pohybuje od stovky do pěti set korun za semestr. Absolventi získají osvědčení Univerzity Karlovy, které je pak slavnostně předáváno v aule Karolina.
Možností, jak si doplnit vzdělání, je nepřeberné množství. Jestliže zaměstnavatelé kladou důraz na znalost jazyků, pak není nic snazšího než si najít jazykový kurz. Problém ovšem může být s penězi, protože řádově mohou vyjít na tisícikoruny. Někde vyjde hodina výuky na stovku, jinde na 250 Kč. Často se doporučují kurzy v zahraničí, které jsou dražší, zato podle odborníků efektivnější. Samozřejmě i díky samotnému cestování po cizích zemích si člověk svou jazykovou výbavu vytříbí.
Vedle kurzů je ale také k dispozici otevřený školský systém. Střední i vysoké školy nabízejí různé formy studia, které vycházejí vstříc pracujícím. Některé střední školy například nabízejí tzv. distanční formy vzdělávání neboli e-learning, který se uskutečňuje převážně nebo výhradně prostřednictvím informačních technologií. Podle zákona je délka takového vzdělávání nanejvýš o jeden rok delší než doba vzdělávání v klasické denní formě. Učně zaujme nabídka tzv. zkráceného studia, v jehož rámci lze získat druhý výuční list už během jednoho roku, protože školy mohou uznat všeobecné vzdělání, které je všem školám společné, a věnují se pak jen odborné stránce vzdělání.

¨Pomohou i rekvalifikace

Některé střední školy v rámci projektu UNIV (www.univ.cz), který koordinuje Národní ústav pro vzdělávání, poskytují rekvalifikační kurzy pro dospělé. Jejich cena se liší podle materiální náročnosti. Různé rekvalifikační kurzy lze dohledat i na internetu, je třeba si dát především pozor, zda mají odpovídající akreditaci ministerstva školství.
Nabídky jsou například na webech www.sluzbyapodnikani.cz nebo na www.jobs.cz. Základy obsluhy počítače vyjdou na šest tisíc korun, ale třeba kurz managementu pro praxi stojí 21 tisíc. Rekvalifikační kurzy nabízí svým klientům v nouzi i úřad práce, který je zároveň zaplatí a přispěje i na další výdaje, pokud musí nezaměstnaná osoba v evidenci úřadu například dojíždět. Záleží však jen na konkrétních úřednících, zda a jaký kurz zvolí. Nezaměstnaný zase může kurz odmítnout.

E-learning se postupně prosazuje i na vysokých školách, stále oblíbenější jsou ale různé druhy dálkového studia, v jejichž rámci je třeba absolvovat 200 až 220 konzultačních hodin, například o sobotách. Výjimkou nejsou ani večerní formy, kdy se student zapojuje do kurzů několikrát týdně v odpoledních a večerních hodinách, 10 až 18 hodin. Časté jsou kombinace různých typů a forem vzdělávání. S volným přístupem k informacím na internetu se lze vzdělávat i doma. Ale k tomu je třeba silné vůle a schopnosti neroztříděné informace na webu kriticky rozebrat.

Zdroj: 18. 04. 2019    Právo    Strana 25     Studium    Jiří Mach

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

V České republice je povinná školní docházka stanovena zákonem na devět let. Vztahuje se nejen na české děti, ale i při dodržení stanovených podmínek i na cizince. Zákon připouští i odklad začátku školní docházky, volbu školy a jiné varianty vzdělávání než tradiční denní docházku – individuální plán či individuální vzdělávání.

Povinná školní docházka v České republice je zakotvena v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, běžně školský zákon, který vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání.

Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů. Dále se vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.

Kdy se na dítě začne vztahovat povinnost chodit do školy?

Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad.

Školský zákon však povoluje i výjimky, kdy dítě může začít chodit do základní školy i před dosažením šesti let. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září (tedy po zahájení školního roku) do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky (prakticky předem) již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.

Podle uvedeného zákona je školní docházka povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák podle paragrafu 36 školského zákona dosáhne sedmnáctého roku věku.

Zákonnou povinností rodiče je v roce, kdy dítě dovrší věku šesti let, zapsat ho do školy, která je zapsána v rejstříku Ministerstva školství a mládeže ČR (MŠMT). Škola zapsaná v rejstříku MŠMT může být státní, soukromá nebo církevní.

Individuální plán a individuální vzdělávání

Povinná školní docházka v Česku se může plnit třemi dovolenými způsoby: tradiční denní docházkouindividuálním plánem nebo individuálním vzděláváním.

O individuální plán či individuální vzdělávání musí rodič školu požádat, uvést důvody a škola musí tuto žádost schválit.

Plnit povinnou školní docházku může žák také v zahraničí, v zahraniční škole na území České republiky nebo v evropské škole. Podrobnosti upřesňuje paragraf 38 školského zákona.

Odklad školní docházky

V praxi poměrně často dochází k situaci, že dítě není natolik tělesně nebo duševně vyspělé, aby zvládlo školní docházku, i když by podle data narození do školy již mělo chodit. V takovém případě může zákonný zástupce dítěte písemně v době zápisu dítěte k povinné školní docházce požádat podle paragrafu 37 školského zákona o její odklad.

Začátek povinné školní docházky může na základě žádosti odložit ředitel školy o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa.

Odklad během školy

Může nastat i situace, že se u prvňáčka v prvním roce povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní připravenost a školu prostě nezvládá.

Pak může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Pozor, povinnosti rodičů vůči školní docházce tím však nekončí. Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky před jejím zahájením i během prvního pololetí prvního školního roku, musí informovat zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte.

Základy povinné školní docházky položila Marie Terezie

Školství v českých zemích bylo ještě v polovině 18. století ve velmi neutěšeném stavu. Změna školského systému přišla až za Marie Terezie koncem 18. století. Císařovna povolala z protestantského Pruska opata Johanna Ignaze Felbigera, který připravil na svou dobu velmi moderní školskou reformu. Vyhlášena byla vydáním Všeobecného školního řádu 6. prosince 1774 a znamenala významný posun v českém školství.

Zavedení povinné školní docházky

Všeobecný školní řád z roku 1774 je obecně vnímán i jako předpis, který v českých zemích zavedl povinnou školní docházku. V současnosti řeší pravidla a podmínky povinné školní docházky výše uvedený školský zákon.

Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky

Maminky, které po mateřské dovolené, ale i dříve, chtějí nastoupit do zaměstnání a nehodlají své dítě umístit v mateřské škole, často hledají alternativní možnosti. Jednou z možností je chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky.

Matka může využít služeb chůvy nebo se jí sama stát, a tak mít předškoláka u sebe i v „práci“.

Profesní kvalifikace

Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky musí však splňovat požadavky profesní kvalifikace. Tu získá absolvováním vzdělávacího kurzu u organizací a subjektů, které mají kurz akreditovaný MŠMT. Nejrychleji si toto vzdělávací zařízení vyberete z nabídky na internetu.

Akreditace kurzu znamená, že účastníkům a absolventům je garantováno dodržování úrovně, obsahu a podmínek vzdělávání podle akreditovaného vzdělávacího programu. Pro přijetí do kurzu zájemkyním postačí ukončené základní vzdělání.

Kurz se obvykle skládá ze 160 hodin, které z poloviny obsahují teoretickou a praktickou výuku. Na závěr kurzu probíhá zkouška profesní kvalifikace. Požádat o zkoušku kvalifikace může uchazečka o profesi chůvy u těchto akreditovaných subjektů i bez absolvování kurzu.

Cena kurzu na chůvu

Cena celého kurzu se bude pohybovat kolem 12 tisíc korun, v případě jen samostatné závěrečné zkoušky bude zhruba poloviční. Je třeba zdůraznit, že se jedná o ceny orientační a mohou se lišit.

Chůvou pro předškolní děti se může stát i uchazečka o zaměstnání evidovaná na úřadu práce v rámci rekvalifikace. Za určitých podmínek může mít nárok na úhradu tohoto rekvalifikačního kurzu.

Zdroj: www.euro.cz

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

ÚHEL POHLEDU – Koncepce vzdělávání pedagogů je zastaralá. Bez její proměny se kvalita českého školství nezlepší

Otřepaný bonmot, že české pedagogické fakulty vzdělávají učitele pro 19. století, sice představuje trochu neférový úder na mnohovrstevnou realitu české vzdělávací soustavy, zároveň však drsně míří k podstatě věci. Ta spočívá v jednoduché otázce, jakou podobu by vlastně měla mít profesní příprava učitelů v 21. století, a to v souvislosti s globálními výzvami, převratným technologickým vývojem, přeměnou trhu práce a vznikem zcela nových oborů lidské činnosti.

Budoucí kantoři se budou muset vyrovnávat nejenom se zcela novými výzvami, ale rovněž se značnou dynamikou vývoje, který bude proměňovat společnost a svět takříkajíc „za chodu“. Nejedná se přitom o banalitu. Fakulty vzdělávající pedagogy základních a středních škol jsou svým způsobem nejdůležitějšími součástmi univerzit (ostatní fakulty nechť prominou), protože to jsou právě učitelé, kteří mají zcela zásadní vliv na úspěch země a životní úroveň v nedaleké budoucnosti. Naopak bez kvalitního školství nemá Česká republika šanci uspět v globální soutěži a čeká ji stagnace vystřídaná pozvolným úpadkem.
Politická reprezentace České republiky začíná po dlouhých letech okázalého nezájmu konečně řešit ostudnou úroveň odměňování učitelů. Ve srovnání s vyspělými zeměmi sice pořád pokulháváme, nicméně situace se zvolna lepší. Finance jsou podmínkou nutnou, avšak k opravdovému posunu vpřed je nezbytné redefinovat filozofii pedagogického vzdělávání a získat pro ni konsenzus uvnitř učitelské obce.

Země s největším potenciálem uspět v budoucí globální konkurenci, jako jsou Singapur, Jižní Korea nebo Finsko, obvykle postavily svoji prosperitu na promyšlené reformě celé vzdělávací soustavy, která stojí a padá s osobou učitele. V těchto zemích pochopili, že konstantou budoucnosti bude neustálá změna a vybavili pedagogy spektrem kompetencí, které jim umožní flexibilně reagovat jak na nové technologie ve výuce, tak na měnící se společnost a svět okolo nás.

V rámci České republiky představuje v tomto směru slibný pokus o koncepční změnu projekt Učitel 21, dlouhodobě diskutovaný model výuky budoucích učitelů, který pilotně spouští v nadcházejícím akademickém roce pedagogická fakulta olomoucké univerzity. Učitel 21 počítá s pedagogickými kompetencemi trojího druhu.
Především se orientuje na využívání nových technologií ve výuce, od práce s tzv. rozšířenou realitou a s prostředky digitální komunikace až po 3D skenování. Druhou součást tvoří uplatňování principů moderní pedagogiky, včetně zásadního posílení učitelských praxí již od prvních ročníků, důrazu na inkluzivní vzdělávání, zahraniční stáže budoucích pedagogů a schopnost kritického myšlení.

Do této kategorie patří také stáže ve firmách, státních institucích a neziskových organizacích, které mohou do vzdělávacího procesu vnést nové pohledy a možnosti, ať již jde o Google, ministerstvo školství či Linku bezpečí. Konečně poslední složku nutných učitelských kompetencí tvoří jazyková vybavenost a matematická a mediální gramotnost.

Otevřené školství

Výše zmiňovaná koncepce výuky učitelů, jakkoliv moderní, není samospásná a nebude stačit sama o sobě. Nedílnou součástí příběhu totiž musí být propracovaný, motivační a flexibilní systém celoživotního vzdělávání učitelů, který umožní jejich další profesní vývoj a zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost českého vzdělávacího systému. Účelem přitom není nahnat pedagogy na formální školení příkazem ředitele, ale motivovat učitele i samotné školy k aktivitám, které umožní personální rozvoj pedagogů a zajistí českému školství budoucnost.

S tím souvisí i pověstné čekání na Godota, totiž na kariérní řád učitelů, jehož příprava na celonárodní úrovni stále vázne. Nakonec možná to nejdůležitější. Kvalita školy, od vesnické základky přes gymnázia až k univerzitám, vždy stojí a padá s mírou motivace a entuziasmu pedagogů. Mám řadu přátel, kteří chtějí učit a mají všechny předpoklady pro to být skvělými učiteli, avšak bez formálního pedagogického vzdělání jsou jejich šance mizivé.

I stát si začíná uvědomovat, že stagnace českého školství souvisí s vyhořením a stárnutím stávajících učitelů a s nedostatečným přílivem nových. Řešení spočívá v otevření škol absolventům neučitelských oborů, například pod podmínkou, že pedagogické fakulty budou státem pověřeny jejich patřičným proškolením. V
takovém případě máme šanci, že české školství opravdu vstoupí do 21. století. A s ním i Česká republika.

J A R O S L A V M I L L E R, rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Zdroj: 15. 04. 2019    Lidové noviny    Strana 11    Názory

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Svět a společenství lidí v něm se neustále mění a tomu by měl odpovídat i moderní progresivní přístup ke vzdělávání. Proč? Aby se dnešní děti dokázaly přizpůsobit vyvíjejícím se podmínkám a byly připraveny na budoucí výzvy. I po třech desetiletích náš vzdělávací systém stále nese stopy minulého režimu. Moderní i alternativní formy vzdělávání nejsou dostupné na všech stupních. Na problémy vzdělávání neexistuje snadný recept, začněme tedy několika drobnostmi.

Ačkoliv rozpočet na vzdělávání a školské služby meziročně roste, finančně jsou na tom čeští pedagogové v rámci EU i zemí OECD téměř nejhůř. Také se říká, že vysokoškoláků máme až moc, ale v porovnání s EU jsme pod průměrem.
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě dosáhlo toho nejlepšího vzdělání. Zároveň slyšíme názor, že učitelé si vyšší platy nezaslouží, mají prázdniny a učí jen dopoledne. Tím se dostáváme k další „drobnosti“ – větší prestiži učitelského povolání. Je čas uznat, že na učitelích stojí společnost.
Každý jeden z nás, nehledě na životní dráhu, stupeň dosaženého vzdělání a profesi, přišel na svět bez jakýchkoliv znalostí. Prvními učiteli nám jsou rodiče, než nás předají do péče odborníků. Dobrý učitel by měl zvládat předmět natolik, že bude schopen předávat poznatky.
Musí být zapálený, musí umět motivovat a také být spravedlivý. Jestliže máme na učitele takto vysoké nároky a zároveň je nedokážeme slušně zaplatit, kde by se potom vzali?

Od roku 2015 platí zákon, který vyloučil ze škol vyučující bez pedagogického vzdělání. Přitom najít kvalitního pedagoga je v některých oborech prakticky nemožné. Vedle chybějících učitelů cizích jazyků se obtížně shánějí například fyzikáři. Poslední „drobnost“. Nedávná analýza STEM v rámci projektu Učitel naživo ukázala, že existují desítky tisíc vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří by rádi učili, ale zákon jim to nedovolí. Cestou je proto přivést tyto odborníky do škol s tím, že si kvalifikaci ve stanovené lhůtě doplní. Začínající učitelé by zároveň měli procházet adaptačním obdobím, kdy je povedou jejich zkušenější kolegové. Otevření profese nepedagogům by také mělo být provázeno celoživotním vzděláváním i sdílením dobré praxe mezi školami.

Získat peníze a respekt pro učitele a otevřít školy všem, kdo chtějí učit, ale nesplňují příliš tvrdou podmínku zákona, ještě nějaký čas zabere. Nezapomínejme ale, že děti jsou ve školách už nyní.

Adam Jaroš (Piráti), zastupitel MČ Praha 4

Zdroj: 04. 03. 2019    Tučňák    Strana 8    Názory zastupitelů

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.

Praha – Soustředit se na osobnost učitelů, zvýšit důvěru ve veřejné školství a provzdušnit rámcové vzdělávací programy (RVP), tak by bylo možné shrnout první kontury desetileté vzdělávací strategie, která právě vzniká z popudu ministerstva školství.

„Chceme naslouchat lidem z praxe a pak udat základní směr, který by se měl promítnout do všech škol. Není třeba dělat revoluci, ale stavět na tom, co funguje, a na základě empirických dat a zkušeností to rozvíjet,“ uvedl na konferenci k danému tématu šéf expertní skupiny Strategie vzdělávání 2030 Arnošt Veselý z Fakulty
sociálních věd UK.
Panelisté se shodli, že k hlavním cílům patří zajistit dětem kvalitní vzdělání bez ohledu na jejich rodinné prostředí a ekonomické podmínky. „V Česku hodně věříme na diferenciaci a školství šité na míru, ale právě to může vést ke vzniku málo vzdělané vrstvy lidí, kteří mohou systém ohrožovat,“ řekla Jana Straková z Pedagogické fakulty UK.

KVALITA PRO VŠECHNY

Soulad panoval i v tom, že v ČR je příliš mnoho škol a žáků s podprůměrnými výsledky a málo těch s kvalitním průměrem. „V obdivovaném Finsku nejsou víceletá gymnázia a je tam minimální počet soukromých a alternativních škol.
Jejich politici se cíleně zaměřují na podporu schválených změn, které jsou ve prospěch všech žáků,“ uvedl ředitel ZŠ Kunratice Vít Beran. Tento směr ovšem předpokládá všestrannou podporu pedagogů, finanční, metodickou a vzdělávací. Tou se zaklínali všichni diskutující. Často se přitom zapomíná na běžný provoz škol. Učitelé, kteří na sobě pracují a absolvují různé kurzy, nepatří ve sborovnách k oblíbencům. Kolegové za ně musejí suplovat a takové hodiny jsou honorovány dvojnásobně. Při tvorbě koncepcí by se neměly opomíjet ani tyto zdánlivě okrajové záležitosti.

REVIZE UČIVA

Konference byla vstupní branou do debaty o revizi RVP, jež v roce 2005 nahradily osnovy. Dnes už neodpovídají aktuálním potřebám, koneckonců ty pro základní školy byly dvanáctkrát upravovány. Inovované RVP se musejí kromě jiného vyrovnat s otázkou, jak skloubit znalosti v konkrétních předmětech s kompetencemi, tedy schopností porozumět přírodovědným a společenským jevům, adaptovat se na nové podmínky či orientovat se v množství
informací.
Z prezentace zástupců ministerstva školství a Národního ústavu pro vzdělávání vyplynulo, že revidované RVP musejí vzniknout v těsné spolupráci s učiteli, aby se odstranila přetíženost učiva, aktualizoval se jeho obsah a upřesnila některá vágní zadání.

Zdroj:   01. 03. 2019    Brněnský deník    Strana 4    události   (kp)

Náš tip: Registrujte se zdarma a získáte přístup k rozsáhlému a aktuálnímu přehledu příležitostí v oblasti práce a vzdělávání: nabídku volných míst, rekvalifikačních kurzů a zkoušek. Pokud chcete udržet krok s trendy na pracovním trhu, budete si potřebovat neustále doplňovat vzdělání ve svém oboru anebo případně svou profesi zcela změnit. S obojím vám může pomoci portál www.vzdelavaniaprace.cz.